Pomáhají nést tíhu ztráty

Vydání: 2021/43 Příležitost k naslouchání, 19.10.2021, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma 43

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka ALENA PEREMSKÁ.


Smutné návraty z porodnice – to když se vracejí domů jen rodiče. Snímek Pixabay

Co si pod pojmem perinatální hospic představit?

Jsme zde pro všechny zasažené ztrátou miminka v jakékoliv fázi jeho bytí. Poskytujeme pomoc a podporu v oblasti sociální, ale i krizové intervence a poradenství pro pozůstalé. Naším cílem je dát rodinám podporu a dostatek informací. Zároveň se podílíme na postupné přeměně našeho zdravotnictví v oblasti perinatální paliativní péče.

Komu tedy pomáháte?

Jsme nablízku rodinám, jejichž dítě v průběhu těhotenství nečekaně zemřelo. A také rodinám, které ztratily své dítě již dříve a chtějí svou bolest sdílet, a blízkým osobám rodičů. Sloužíme rovněž rodičům, jejichž dítěti byla během těhotenství diagnostikována život limitující vada a jsou postaveni před volbu, zda těhotenství ukončit, či nechat děťátko přirozeně odejít. Poskytujeme jim neutrální půdu bez tlaku okolí na řešení i prostor ke sdílení obav.

Co chtějí tito rodiče nejčastěji vědět?

Co je čeká, když budou v těhotenství pokračovat. Potřebují informace o diagnóze i prognóze. Potřebují utvořit plán péče, vlastně několik plánů péče. Většinou je třeba zohlednit možnost porodu mrtvého miminka, možnost porodu děťátka, které bude žít jen krátce v nemocnici a porod dítěte, které bude v lepší kondici, než se očekávalo, a bude možné dokonce odejít na čas domů.

To se ovšem musí domlouvat i s lékaři a nemocnicí.

I s tím můžeme pomoci. Včas vybrat vhodný doprovod – většinou dulu, která má přesah podpory i domů, zná se s personálem nemocnice a plán péče s rodinou probírala. Dotyčná rodina utápějící se v emocích tak má o starost méně. Osvícená zdravotnická zařízení už plán péče sestavují s rodiči sama.

Co když se rodiče navzdory pátému přikázání Desatera rozhodnou ukončit těhotenství u dítěte, kterému lékaři diagnostikují postižení neslučitelné se životem...

Je snadné všechny tyto rodiče odsoudit. Když ale stojíte v těchto situacích s nimi a sdílíte jejich bolest, mnohem spíše než soudit mám potřebu je obejmout a plakat s nimi. Taková ztráta je srdcervoucí o to více, že přichází s jejich souhlasem, jejich rozhodnutím.

Za všechny tyto rodiny dáváme sloužit mši. Pokud možno dříve, než se rozhodnou. Věřím v Boží milosrdenství a v setkání se všemi našimi dětmi, jednou až zemřeme.

Jaké jsou nejčastější případy, které řešíte?

Vloni jsme ošetřili 496 rodin. Většinou po nečekaném úmrtí miminka v kategorii porod, ale i po samovolném potratu. Hned za nimi následují rodiny, které těhotenství kvůli vážné vývojové vadě ukončily. Nejméně je rodin, které v těhotenství i přes nepříznivou prognózu pokračují. Často ošetřujeme i ztráty násobené – tedy úmrtí miminka v rodině, kdy většinou vyplavou na povrch i podobné příběhy prarodičů z minulosti. A najednou je z jednoho zemřelého miminka třeba pět nebeských dětí a mnoho pozůstalých, kteří potřebují podporu.

V čem potřebují rodiny pomoc od svého okolí, třeba ve farnosti? Co naopak rozhodně nepotřebují, oč nestojí a život jim spíše ztíží?

Nebojte se nabídnout praktickou pomoc: uvařit, upéct, vyzvednout starší děti ze školky, přinést nákup, nabídnout odvoz k lékaři či do pohřební služby. Jsou to úplně obyčejné malé věci, které v době ztráty znamenají hodně.

Nepotřebují slova o přírodě, která si poradila, věty o tom, jak jsou mladí a budou mít další děti. Neprospějí jim řeči, jak se o nic nejedná, jak to bylo „včas“. Nechtějí poslouchat o rodinách, které takhle vůbec netruchlily a zvládly to lépe. Nedávejme jim limity, kdy už by se měli „srovnat“ a přestat být smutní.

Obecně varuji před bagatelizací ztráty miminka! Je přirozené, že rodiče pláčou. Kdy jindy by už měli plakat, než když ztratí dítě? Je třeba přijmout jejich bolest a nechat je truchlit, jak potřebují. Ten proces trvá přibližně rok a jde ve vlnách. Nelze jej vytěsnit ani urychlit a má svoje zákonitosti. Snaha být rychle v pořádku vede většinou k tomu, že nezpracovaná ztráta vystoupí na povrch v nečekané chvíli a zasáhne v celé své síle. Je zdravé truchlit. Svoji bolest oplakat a odžít.

Předčasně narozená miminka se donedávna spalovala jako biologický odpad. Nyní je lze pohřbít. Jak takový pohřeb vypravit?

Podle zákona o pohřebnictví lze od září 2017 pochovat zesnulé miminko v jakékoli fázi těhotenství. Bohužel se stále setkáváme s tím, že někteří zdravotníci o této novele nevědí a rodinám tvrdí, že na potracené děti nemají nárok. Od úmrtí běží lhůta 96 hodin, kdy je třeba sjednat pohřbení v jakékoli pohřební službě. Může to udělat kdokoli, kdo přijde se svým občanským průkazem a má list o prohlídce zemřelého či potvrzení o potratu. Samotné loučení pak může proběhnout neformálním způsobem, kdy je možné miminko v pohřební služně obléci, pochovat ho, udělat otisky nožičky, ručičky, fotografie… Prostě vypravit do rakvičky. Vůbec není třeba klasický obřad, věnce a svíce. A to spousta lidí netuší a mnoho pohřebních služeb to ani nenabízí.

(mach)



 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 4 18. – 24. ledna 2022

Kolik lidí se hlásí k víře

Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.

celý článek


Pozvání k práci na sobě

Se začátkem nového roku jsme slyšeli řadu přání: štěstí, zdraví, Božího požehnání. A také spokojenosti. Co to vlastně je a odkud se bere? A můžeme být spokojení…

celý článek


Tableta nestačí, blízkost je lék

Naše populace stárne, schopnost mezigeneračního soužití a dialogu ale často pokulhává. Ke společnému kráčení napříč generacemi pravidelně vyzývá i papež František.…

celý článek


Lekce duchovní i praktické

„Chceme se vzít“ – s tímto sdělením zaklepe na dveře far každý rok zhruba pět tisíc párů. Tvoří asi 10 % všech, kteří v daném roce vstupují do svazku manželského.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay