Aby se z života nevytratil Bůh

Vydání: 2006/2 Mladí lidé - naděje budoucnosti?, 12.1.2006, Autor: Ivana Jeništová

Příloha: Doma

Dnešní společnost prožívá krizi rodiny, která se nevyhýbá ani křesťanským manželstvím. Aby se z života křesťanských manželů nevytratilo to, co si slíbili před Bohem i před lidmi, je třeba obnovy. A o to se už léta stará sdružení Ymca-Setkání.

Program Manželských setkání, jak se organizace zprvu nazývala, přivezlo několik českých párů už před rokem 1989 z Finska. První kurzy se konaly v Kroměříži, pro velký zájem se v letech 1993-1994 přesunuly do Ostravy. Tam bylo rozhodnuto o vzniku satelitů, které by přiblížily tento program rodinám v jednotlivých regionech České republiky.

Program není třeba podrobně popisovat, tedy aspoň krátce: začíná týdenním letním kurzem, kde se manželské páry v jednotlivých společných přednáškách dovědí o prioritách manželství, o rozdílech mezi mužem a ženou, o komunikaci, pozornostech i sexualitě – zkrátka o všem, kde často vznikají nedorozumění, vedoucí až rozpadu manželství. Po každé přednášce následuje práce ve skupinkách, kterou řídí „vépéeska“ – vedoucí pár skupinky. Týdenní kurz pokračuje podzimní a jarní obnovou, při nichž si manželé zopakují to, co se dověděli na letním kurzu, a zrekapitulují si změny, které jim poznání přineslo.

Protože i vépéesky potřebují načerpat duchovní sílu, organizátoři pro ně uspořádali v závěru loňského roku setkání v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. A jelikož tři vedoucí páry organizátorů byly letos na návštěvě ve finských Helsinkách, v mateřské organizaci „Whole Marriage Ministries“, pozvali sem Anelli a Kima Portmanovy přednášet. Hovořili na téma Vnitřní zranění a uzdravování.

„Pokud chceme sloužit druhým, musíme prožít osvobození od Zlého“ řekli v úvodu pořadatelé akce Gita a Miloš Vyleťalovi.

Při zahájení programu ležela uprostřed sálu hromada kamenů, kolem zapálené svíce. Kdo chtěl, mohl si kámen vzít -  symbolizoval trápení duše. Pak začaly přednášky.

Součástí programu byla také rekapitulace činnosti jednotlivých satelitů, jejichž zástupci – vedoucí páry – představili svou činnost. Na Moravě se kromě základny v Kroměříži konají kurzy ještě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jejich vedoucí pár – manželé Zajíčkovi jezdí na setkání od roku 1991. O svém kurzu říkají: „Při přípravě našich setkání jsme se scházeli každý měsíc; modlili jsme se za to. Dnes se frenštátských kurzů účastní 65-72 párů různého věku. Nejmladším je v průměru 25 let, nejstarší účastník byl ročník 1928.“

Na Ukrajinu

Činnost frenštátských „vépéesek“ se však neomezila jen na vlastní obnovu manželství. Jeden z párů se setkal s P. Peterem Krenickým a výsledkem bylo uspořádání táborů pro ukrajinské děti. Konaly se ve spolupráci s Charitou Hlučín a podmínkou bylo, že po třech letech si je ukrajinští rodiče začnou pořádat sami. Přitom však poznali i rodiče dětí a vznikl další nápad - rozšířit Manželská setkání na Ukrajinu. „Zatím se překládají skripta a shánějí sponzoři, aby ukrajinské páry mohly přijet k nám; pobyt u nás je pro ně drahý,“ říkají Zajíčkovi.

Další satelit vznikl na Slovensku. V Banské Bystrici se každý rok konají dva kurzy – první pro Bystričany a manželské páry z Trenčína, druhý pro páry z Bratislavy a okolí. V průměru se každého kurzu účastní 130-140 manželských párů, od mladých manželů, kteří si své „ano“ řekli třeba před měsícem, po seniory - nejstaršímu bylo 85 let. Protože finanční situace nedovoluje účast všem zájemcům, pořádají se také tzv. víkendovky. Konají se na východním Slovensku a jsou finančně přístupné, protože jejich účastníci chodí na noc spát domů.

Do Kroměříže loni přijely „vépéesky“ z Liberce (severní a východní Čechy), ke všeobecné lítosti chyběli zástupci pražského satelitu. Představil se také nejmenší z kurzů – Vysoké Mýto, který je zato nejekumeničtějším - účastní se ho páry z osmi církví. Otevřeli se tu i nevěřícím párům: „Když s námi byli poprvé, ptali se: Co je to obrácení? Proč takové priority? Dnes už jsou členy naší farnosti,“ říkají Vysokomýtští.

Poslední – nedělní přednáška uzavřela program. Před kříž na pódiu pak všichni, kdo chtěli, mohli odložit svůj kámen. Někteří s modlitbou, jiní se svědectvím, další jen tiše, beze slov. Miloš a Gita Vyleťalovi setkání uzavřeli slovy: „Jednotlivé satelity jsou už dávno rovnoprávné, máme si co dávat. Do Finska posíláme vzkaz jako dospělá organizace: Spoj nás v jedno Pane...“

Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay