26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Do jídelny díky dárcům i státu

19. 9. 2017

|
Tisk
|

Školní obědy stojí pár desetikorun. Pro některé rodiny však i tato částka může znamenat neřešitelný problém. O tom, že někteří čeští školáci zkrátka nemají na oběd, se donedávna takřka nemluvilo.

Vydání: 2017/38 Fatimské poselství putuje Českem, 19.9.2017, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma


Dítě, které se přes den nenají, není jen hladové. Je unavené, hůře se soustředí a hůře učí. Navíc se za svoji situaci před spolužáky stydí. „Spolužáci obědvají, baví se, mají společné zážitky ze školní jídelny, a dítě bez oběda o to vše přichází. Zažívá vlastně své první společenské vyloučení. Relativně banální věc, jako je školní oběd, může mít naprosto fatální důsledky,“ doplňuje ředitelka organizace Women for Women Ivana Tykač. Tento spolek byl mezi prvními, kdo reagovali na reportáž České televize ze září 2013 o dětech, jejichž rodiče nemají peníze na školní obědy. Díky jejímu projektu Obědy pro děti se může ve škole nebo školce naobědvat několik tisícovek chudých žáků. Další stovky dětí se najedí díky obdobnému státnímu programu, o jednotlivé potřebné školáky se pak postarají obce, neziskové organizace a také charity či církevní školy.
Tatínek onemocněl
Peníze na školní jídelnu mohou čas od času chybět v leckteré domácnosti. Nejohroženější jsou podle průzkumů samoživitelky s vícero potomky. Ale i úplná rodina se může snadno dostat do úzkých. „Řešili jsme případ dvou našich žáků, kdy maminka pracovala sama, protože tatínek dlouhodobě onemocněl rakovinou,“ vzpomíná si Jana Pucharová, ředitelka církevních škol v Bohosudově. Takovým dětem tam ale dokážou rychle pomoci díky sociálnímu fondu školy. „Ročně se u nás vyskytne několik takových případů. Bývá to jen na přechodné období, například dotyčný tatínek se časem uzdravil, znovu začal chodit do práce a dětem zase mohli začít obědy platit sami,“ poukazuje ředitelka Pucharová.
Na pružnou pomoc sází také radnice Prahy 7. Pokud jde o rodiny v péči sociálního odboru městské části, jejich děti se najedí za příspěvek ze státního programu pomoci. „O ten ale lze žádat jen v jednom termínu ročně,“ upozorňuje starosta Prahy 7 Jan Čižinský. „Pokud se tedy rodina dostane do potíží během roku, například proto, že rodiče přijdou o práci nebo nejsou schopni rychle doložit potřebné dokumenty o hmotné nouzi, pomáháme okamžitě z našeho obecního humanitárního fondu.“
Obědy pro potřebné děti jsou rovněž jednou z položek, na kterou se každoročně vybírá v Tříkrálové sbírce. Na to myslí například v Oblastní charitě Znojmo. „Hradíme takto obědy některým dětem z rodin, které spolupracují s naší službou rodinné sociální asistence,“ popisuje Radka Růžičková ze znojemské Charity. Letos zde za peníze dárců obědvá šest dětí.
Někteří z jejich rodičů jsou nezaměstnaní a na sociálních dávkách nebo žijí nezodpovědně. „Jsou to ale i rodiny, kde rodiče pracují, avšak splácejí dluhy a hypotéky a na obědy pro děti jim už nezbývá,“ upozorňuje Růžičková. Výhodou pak je, že děti pravidelně docházejí do školy – i proto, že tam dostanou teplé jídlo. „Nečekáme, že právě tato pomoc bude mít v rámci podpory celé rodiny nějaký hluboký význam, ale jde nám o dítě, které se tak ve škole aspoň jednou za den pořádně nají, dostane to, co vrstevníci, není vyčleněné z kolektivu, zlepšuje se mu školní docházka. Děti chodí na obědy moc rády a rodiče to vidí. Když se pak rodina stabilizuje, stává se, že rodiče platí obědy dál, protože vidí, že to má smysl,“ chválí Růžičková. K podobné praxi včetně využití prostředků z Tříkrálové sbírky se hlásí také Charity v Moravské Třebové, Kroměříži nebo v Mostě. Tam v Tříkrálové sbírce koledují pro nemajetné děti sami jejich spolužáci, a pokud vybraná částka nestačí, Charita ji dorovná.
Pomoc by měla být diskrétní
Některé Charity při výběru potřebných dětí spoléhají na vlastní šetření nebo zkušenost z přímého kontaktu s rodinami, jinde záleží spíše na iniciativě ředitelů škol. „Občas bojujeme s tím, že školy sice mohou využít hned několik existujících programů, ať už státu, Charity nebo různých nadací, ovšem ředitelé škol se nechtějí zapojit: tvrdí, že je u nich potřebných dětí málo, a necítí potřebu to řešit,“ podotýká ředitelka Charity Kroměříž Anna Valachová.
Program potravinové a materiální pomoci, kterým obědy pro nemajetné děti hradí ministerstvo práce a sociálních věcí, hlásí se začátkem nového školního roku narůstající zájem. O peníze z něj mohou žádat jednotlivé kraje. „Zájem postupně roste, pravidelně se zapojují kraje Jihomoravský, Hlavní město Praha, Vysočina a Liberecký kraj. V roce 2017 přibyl kraj Karlovarský, Královéhradecký, Plzeňský a Moravskoslezský. Zapojení již plánuje i kraj Pardubický a Zlínský,“ informoval KT Jiří Vaněk z tiskového oddělení MPSV.
Ve všech případech, ať už hladové dítě pohostí stát, Charita nebo obec, pevně platí dvě zásady: okolí by se nemělo dozvědět, že ten či onen žák dostává oběd zadarmo – a peníze putují přímo škole či školní jídelně, nikoli rodině, aby se co nejvíce předešlo riziku zneužití pomoci. V ČR aktuálně funguje zhruba devět tisíc školních jídelen, v nichž se stravují tři čtvrtiny školních dětí. Obědy jsou ze zákona dotované, rodiny hradí pouze náklady na suroviny.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou