26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Cranachův pražský oltář

13. 12. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/51 Mimozemské civilizace, 13.12.2005, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Přerod gotiky v renesanci přinesl kromě jiného také vznik řady velkých a významných oltářních realizací. Složitým archám, sloužícím jako pozadí obětního stolu a jako úběžník pohledu věřících v kostele, byla věnována mimořádná pozornost. Oproti gotickým oltářům, často anonymním a ikonograficky srovnatelným, byly pozdněgotické už plně individualizované, což se projevilo v objednávce i v provedení.

Gentský oltář Hanse van Eycka, Isenheimský oltář Matthiase Grünewalda nebo gdaňský Poslední soud Hanse Memlinga představují odlišné pokusy dotknout se toho nejzávažnějšího mezi nebem a zemí. Vedle těchto pokusů - z dnešního pohledu pilířů evropského umění - měl zřejmě čestné místo také pražský oltář Lucase Cranacha staršího. O jeho vzniku svědčí několik teorií, které se shodují v tom, že oltář byl darem ke korunovaci české královny Marie Habsburské ve svatovítské katedrále v červnu roku 1522. Královně bylo tehdy sedmnáct let, jejímu manželovi, Ludvíku Jagellonskému, o rok méně. Objednavatelem mohl být císař Maxmilián († 1519), nebo někdo z bohatého rodu Šliků, kteří tak mohli vyjádřit vděčnost za získání souhlasu k ražení mincí v „jejich“ Jáchymově.

Dílo - Glorifikace Panny Marie osmi světicemi (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Dorota, sv. Markéta, sv. Kristina, sv. Anežka Římská, sv. Apolena, sv. Voršila) - bylo tedy v monumentálních rozměrech (230 x 370 cm) namalováno olejovými barvami na deskách z lipového dřeva v dílně proslulého wittenberského mistra. Malba se zřejmě líbila a postupem času získala vážnost i uznání – ale osud oltáře byl dramatický. Můžeme být rádi, že známe alespoň několik fragmentů. Při požáru katedrály v polovině 16. století bylo dílo uchráněno, ale pro reformační názory Friedricha Falckého se stalo nepřijatelným. Kalvínské obrazoborectví, formulované zejména kazatelem Abrahamem Škultétym, se kolem Vánoc roku 1619 stalo živelným, dav vnikl do katedrály a špičáky a sekerami ničil vše, co odporovalo reformaci. Oslava a korunování Panny Marie na Cranachově oltáři mělo svůj původ ještě v předreformační zbožnosti, i když později mistr plně spolupracoval s Martinem Lutherem a své dílo dal do služeb reformace. V dramatickém dění roku 1619 se ale přesto našel někdo (snad opět ze strany Šliků), kdo části oltáře zachránil, vědom si snad toho, že krásná malba je blízce spojena s mocným habsburským rodem. Opravdu tomu tak bylo, zdá se, že většina tváří světic jsou vlastně portréty příbuzných královského páru, pro nějž byl obraz namalován. Mistr možná podoby trochu idealizoval a sjednotil pro představu ženského habsburského nebe. Světice drží listy s krátkými modlitbami - text vždy obsahuje i jméno každé z nich.

Zachráněné obrazy (podle dobových pramenů jich bylo sedm) se různě rozptýlily po Evropě, snad také při švédském rabování Prahy. Dnes je známo pět částí, jedna v obrazárně Pražského hradu (dvojobraz sv. Kateřiny a sv. Barbory), sv. Kristina v Národní galerii – tři fragmenty jsou v Německu, poslední se našel nedávno při aukci v Mnichově.

Celek oltáře si tedy můžeme jen domýšlet – ale to, co se zachovalo, vyvolává obdiv a hlubokou úctu. Měl jsem to štěstí, že při přípravě současné výstavy bylo potřeba nakreslit rekonstrukci Cranachova pražského oltáře. Celý měsíc jsem se mohl zabývat krásným úkolem: udělat pozadí pěti originálům. Je z nich patrné, že jednoduchost kompozice má rysy monumentality.

Cranach byl současníkem Raffaela, jemuž byla u nás často přisuzována dokonalost svrchovaně hodná následování. S údivem nyní poznáváme, že také ve střední Evropě vznikala díla kvalitou srovnatelná s „božským“ Italem. Současná výstava Lucase Cranacha je vzácnou příležitost doplnit náš pohled do historie: spolupráce Čechů a Němců přinášela také vynikající výsledky.

* * *

Výstava trvá do 8. ledna 2006 v Obrazárně Pražského hradu.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou