Betlémská výstava putuje za starými symboly
Vydání: 2016/50 Roráty lákají nejen věřící, 6.12.2016, Autor: Alena Scheinostová
Příloha: Perspektivy 50
Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního příběhu o narození Spasitele prošlo lidstvo dlouhou cestu od slunečních kultů – a leccos si z ní v podobě vánočních obyčejů vzalo s sebou.
Železný betlém Tomáše a Pavla Kverkových upoutá propracovanými prvky.Snímek autorka
Koledování, obdarovávání, zdobení příbytků zelenými ratolestmi, perníky a vánočky, větvičky „barborky“ anebo rozžíhání světel – všechny tyto starobylé zvyky, jež máme s Vánocemi spojeny, odrážejí něco z tajemství a smyslu Božího narození. Zároveň však tají i dávnou symboliku předkřesťanských kultů, jejichž rituálům dala církev nový obsah. „Tradiční české Vánoce jsou křesťanské, ale mají zároveň nesmírný půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověr, které si lidé předávali po staletí od pohanských dob až do současnosti,“ popisuje architekt Blahoslav Lukavec, který spolu s Jiřím Kubcem a dalšími přáteli výstavu každoročně připravuje. Někdejší úkony k oslavě životodárného slunce, zděděné po generacích předků, tak autoři ukazují v jejich pokřesťanštěné podobě, do které si je přetavily české lidové Vánoce.
Jádro výstavy v Betlémské kapli každoročně tvoří betlémy a vánoční dekorace současných mistrů lidových řemesel, každý rok se ale obměňuje jednotící téma. Letošní pohled ke kořenům lidových vánočních zvyků v římských saturnáliích, slovanských božicích či v keltském svátku Yule tak střídá dřívější témata zvonů či sklářského umění. Návštěvník v architektonicky mimořádně působivě zpracovaném prostoru nejdřív sestupuje do pravěké jeskyně i s opravdovým vodopádem, odkud ho reprodukce Burianových neandertálců provedou pralesem k ohni. Slovanské slunovratové obětiště, antický chrámek i keltské archeologické nálezy jsou pojaty s jemným humorem, který ostatně dodává „šmrnc“ celé výstavě. Udiví funkční simulace měření slunečního času pomocí menhiru, děti pak okouzlí pravěké „doupě“, do něhož si mohou vlézt a v klidu si hrát, zatímco jejich doprovod docení zbytek expozice.
Do její křesťanské části návštěvník projde hustým závěsem z kostí a ulámaných větví. „Čekáme, kdo si postěžuje, že ho nějaký ten klacek uhodil do hlavy, ale koneckonců přechod ke křesťanství také kdysi nebyl snadný a bezbolestný,“ smějí se v nadsázce autoři výstavy. Křesťanská část expozice potěší a inspiruje k vlastní tvorbě nápaditými betlémy z nejrozmanitějších materiálů: perník, slané těsto, modrotisk, ovčí rouno, keramika, ale i kaštany, měděný reliéf, podmalba na skle či stínohra. Samozřejmostí je dřevořezba – od drobných prací až po rozsáhlé celky Jiřího Laina či Vladimíra Morávka. Kožené jesličky Ireny Skalské vzbudí zase obdiv dokonalým zpracováním detailů, betlém ukovaný ze železa od Tomáše a Pavla Kverkových (na snímku) překvapí tím, jak měkce a hřejivě dokáže chladný kov působit.
Krása prostých materiálů
Betlémské scény doplňují lidové dekorace z těsta nebo sušeného ovoce a semen i z dalších přírodnin – tak podobné těm, které mnozí z nás ještě vídají u svých babiček nebo si je pamatují z dětství. Ochutnat vánoční vafle či horkou medovinu lze přímo za stolem ve stylizované jizbě s lidovou vánoční výzdobou. Které z těch ozdob se říkalo „svět“ a které „polaz“? Smysl jednotlivých vánočních tradic ozřejmí fundovaně připravené cedulky s komentáři.
Na webové stránce výstavy www.vanocnivystava.cz lze najít návštěvnický kvíz i doprovodný program, v němž neschází předvádění lidových řemesel nebo společné zpívání koled – detaily, bez nichž by Vánoce prostě nebyly Vánoci a nezahřály nás u srdce, tak jako vracející se slunce hřálo starověkého Slovana anebo vůl a oslík zahřívali Děťátko narozené v chlévě.
Slunce a betlémy v Betlémské kapli. Betlémská kaple, denně od 24. 11. 2016 do 3. 1. 2017
Sdílet článek na:
Sekce: Perspektivy, Přílohy, Kultura, Články
