Dramata Jana Pavla II.
Vydání: 47, 19.11.2019
Příloha: Perspektivy 47
Historickou roli papeže Jana Pavla II. v návratu svobody do našeho regionu přiblížil v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během národní pouti při mši svaté pomocný biskup pražský.
Přílohy
Z přílohy: Perspektivy 47
|
|
Jak rozumět Kristu Králi?
Vydání: 47, 20.11.2018, Autor: Tomáš Petráček
Příloha: Perspektivy 47
Neděli před začátkem adventu slavíme slavnost Ježíše Krista Krále. Jak tomuto svátku rozumět v době, která královský titul zná už jenom z pohádek? A jaký charakter má toto království pro nás, pro naši víru?
|
Aby debaty nerozdělovaly
Vydání: 47, 21.11.2017
Příloha: Perspektivy 47
Rozhovory nad Františkovou exhortací Radost z lásky (Amoris laetitia) se ukazují být pro dnešní církev užitečné, neboť prohlubují běžné pohledy na tento dokument. Debaty se přitom vedou nejen ve světové církvi (např. italský filozof Rocco Buttiglione a německý kardinál Gerhard Ludwig Müller), ale i u nás, jak ukazuje příspěvek karmelitánského kněze Davida Peroutky.
|
Jsou sociální sítě naším zrcadlem?
Vydání: 47, 15.11.2016
Příloha: Perspektivy 47
Vypjaté emoce doprovázejí mnohé diskuse na facebooku a dalších sociálních sítích. Jakoby právě tato nová média měla největší vliv při utváření veřejného mínění. Je tomu tak? A do jaké míry odrážejí skutečný stav společnosti?
|
Na mozaikách, portálech i malbách
Vydání: 47, 15.11.2016, Autor: Jan Royt
Příloha: Perspektivy 47
Z vatikánského rozhlasu pravidelně zaznívá znělka, původně složená na text hymnu Laudes regiae (Laudes imperiae): „Christus vincit! Christus regnat! Christus imperat!“ Text má podle tradice kořeny v korunovační liturgii císaře Karla Velikého v roce 800.
|
Cesta do hlubin počítačového génia
Vydání: 47, 16.11.2015, Autor: Lukáš Jirsa
Příloha: Perspektivy 47
Americké drama Steve Jobs nabízí strhující ponor do zákoutí lidské sobeckosti, touhy po uznání i překonávání sebe sama.
|
Hledá se světová autorita
Vydání: 47, 16.11.2015
Příloha: Perspektivy 47
Dnešní globalizovaný svět naplno odhaluje, jak jednotlivé státy – dokonce ani supervelmoci – nejsou schopny některým ohrožením čelit samostatně. Nastalá situace je o to vážnější, že vzájemná důvěra a spolupráce největších mocenských celků jsou povážlivě oslabeny. Čím dál citelněji chybí nadnárodní světová autorita.
