Přichází posunout periferii ke středu
Vydání: 2021/37 Školy znovu přivítaly žáky, 7.9.2021, Autor: Alena Scheinostová
Košické sídliště Luník IX je pro mnohé symbolem nejhlubší lidské bídy a syrové reality vyloučení Romů. Papež František sem 14. září přijede právě proto. A už nyní je jasné, že jde o obrovský krok nejen pro místní obyvatele.
Každý rok se romské rodiny ze Slovenska scházejí na letní pouti v Ľutině (na snímku) nebo v Gaboltově. Letos obě události nahradí setkání se Svatým otcem na Luníku IX.Snímek archiv košické archieparchie
„Papež František je prorok dnešní doby. A proroci vždy vypovídají nejen slovy, ale i svými činy a postoji – a tento jeho postoj je velmi srozumitelný,“ vysvětluje mi P. Peter Bešenyei SDB, tajemník Rady slovenské biskupské konference pro Romy a menšiny a hlavní organizátor té části papežské návštěvy, která se týká Romů. Sedíme spolu ve společenské místnosti salesiánského centra Oheň naděje na Luníku IX, který je duchovním, ale i provozním srdcem sídliště a v jehož areálu Františkova návštěva proběhne. Salesiánští bratři spolu s košickou i prešovskou diecézí, profesionály z Vatikánu i se zástupci města, slovenského státu a pořadatelskými firmami mají už řadu týdnů plné ruce práce. Dopady cesty se budou ukazovat ještě roky po papežově odjezdu.
Krátké setkání s velkým dopadem
„Toto setkání je historické, je to teprve potřetí, co hlava církve oficiálně přichází za Romy,“ zdůrazňuje P. Bešenyei s poukazem na návštěvu sv. Pavla VI. v italském romském táboře roku 1965 anebo na tu Františkovu roku 2019 v rumunské Blaji, spojenou s omluvou Romům za segregaci a pronásledování.
Ačkoli – jak podotýká salesián – bývají mediální obrazy Luníku IX zkreslené v neprospěch této lokality, zdejších asi 5000 lidí žije bez topení, tekoucí vody, nejednou i bez zaměstnání. Ale především je tu hodně práce na poli evangelizace. Jak je to možné, když Romové žijí s tradičně katolickými Slováky již celých sedm století? „Jako jsou Romové na periferii společnosti, jsou – nebo aspoň donedávna byli – i na periferii zájmu církve,“ odpovídá P. Bešenyei a uvádí příklad: „Na slovenském venkově ještě před válkou byli Romové levná pracovní síla, která za práci dostala nějaké jídlo nebo jinou naturální odměnu, ale nikdo už se nestaral třeba o to, zda jejich děti chodí do školy. Sedláci jim dali práci, ale ze svého duchovního světa jim nepředávali nic. Potýkáme se s dědictvím mnoha generací,“ přibližuje salesián.
Sám v pastoraci Romů slouží tři desítky let. Působil v osadě v Jarovnicích, v Bardějově na Poštárce, salesiánské společenství na Luníku IX dokonce zakládal a několik roků bydlel přímo v jedné z bytovek. Za tu dobu – říká – pozoruje už posun ve vztahu společnosti a církve k samotným Romům, ale i k těm, kdo se jim věnují. „Myslím, že se povýšenost vůči Romům postupně umenšuje. A sám papež František nám svým důrazem na lidi na periferii ukazuje, jak k nim máme přistupovat my ostatní: především jim projevovat lidskost,“ shrnuje salesián.
Dobře žít, dobře odejít
O výsledcích misie mezi Romy svědčí na Slovensku více projektů. P. Bešenyei udává příklad komunity v Toporci, kde působili kněží Ondrej Porubec (†1999) či Jozef Červeň. „Tam jsou vidět dobré dopady toho, když jsou Romové do společnosti přijati – jsou tu už vzdělaní Romové i duchovní povolání,“ podotýká P. Bešenyei. Kolem sebe má příklady romských rodin, kde rodiče nejen sami prošli osobní konverzí a přijali víru, ale velmi usilují o to, aby šly křesťanskou cestou i jejich děti.
Podobnou zkušenost mají i misionáři z Řeckokatolické romské misie (GRM) – evangelizačního projektu řeckokatolické církve na východním Slovensku, který mezi Romy v tamních osadách působí už několik let. „Tato práce vyžaduje trpělivost a někdy si člověk musí počkat, než se objeví výsledky. Ale kdybych žádné neviděl, už to dávno nedělám,“ říká v nadsázce ředitel GRM P. Martin Mekel. V řadách GRM přibývá pokřtěných, svátostně sezdaných a vedle romského kněze se na toto povolání připravuje romský bohoslovec. „A těší mě i to, když lidé, které jsme vedli, dobře zemřou a jejich odchod stmelí a posilní celou rodinu. Takových případů máme mnoho a smyslem našeho doprovázení je i to, aby lidé nejen dobře žili, ale také dobře zemřeli,“ poznamenává P. Mekel a dodává: „Ostatně na východním Slovensku je Romů už takřka polovina obyvatel, ale v kostelích jich není ani procento. A tak jim buď přineseme evangelium, nebo tu v budoucnu nebudou žádní věřící.“
To jsou témata, ke kterým Františkova návštěva na Luníku IX přitáhne pozornost – shodují se pořadatelé. Nejde tedy jen o to, že se slovenští Romové, a zvláště ti z košického sídliště, už teď cítí poctění a povzbuzení nebo že určitou satisfakci pociťují ti, kdo se těžké a málo ceněné práci pro Romy na okraji společnosti dlouhé roky věnují. A slova, která argentinský papež ze salesiánské misie pronese, určí v tomto ohledu – jak se dá očekávat takřka s jistotou – kurz na další desítky let.
ALENA SCHEINOSTOVÁ, Košice-Luník IX
