Přichází posunout periferii ke středu

Vydání: 2021/37 Školy znovu přivítaly žáky, 7.9.2021, Autor: Alena Scheinostová

Košické sídliště Luník IX je pro mnohé symbolem nejhlubší lidské bídy a syrové reality vyloučení Romů. Papež František sem 14. září přijede právě proto. A už nyní je jasné, že jde o obrovský krok nejen pro místní obyvatele.


Každý rok se romské rodiny ze Slovenska scházejí na letní pouti v Ľutině (na snímku) nebo v Gaboltově. Letos obě události nahradí setkání se Svatým otcem na Luníku IX.Snímek archiv košické archieparchie

„Papež František je prorok dnešní doby. A proroci vždy vypovídají nejen slovy, ale i svými činy a postoji – a tento jeho postoj je velmi srozumitelný,“ vysvětluje mi P. Peter Bešenyei SDB, tajemník Rady slovenské biskupské konference pro Romy a menšiny a hlavní organizátor té části papežské návštěvy, která se týká Romů. Sedíme spolu ve společenské místnosti salesiánského centra Oheň naděje na Luníku IX, který je duchovním, ale i provozním srdcem sídliště a v jehož areálu Františkova návštěva proběhne. Salesiánští bratři spolu s košickou i prešovskou diecézí, profesionály z Vatikánu i se zástupci města, slovenského státu a pořadatelskými firmami mají už řadu týdnů plné ruce práce. Dopady cesty se budou ukazovat ještě roky po papežově odjezdu.

Krátké setkání s velkým dopadem

„Toto setkání je historické, je to teprve potřetí, co hlava církve oficiálně přichází za Romy,“ zdůrazňuje P. Bešenyei s poukazem na návštěvu sv. Pavla VI. v italském romském táboře roku 1965 anebo na tu Františkovu roku 2019 v rumunské Blaji, spojenou s omluvou Romům za segregaci a pronásledování.

Ačkoli – jak podotýká salesián – bývají mediální obrazy Luníku IX zkreslené v neprospěch této lokality, zdejších asi 5000 lidí žije bez topení, tekoucí vody, nejednou i bez zaměstnání. Ale především je tu hodně práce na poli evangelizace. Jak je to možné, když Romové žijí s tradičně katolickými Slováky již celých sedm století? „Jako jsou Romové na periferii společnosti, jsou – nebo aspoň donedávna byli – i na periferii zájmu církve,“ odpovídá P. Bešenyei a uvádí příklad: „Na slovenském venkově ještě před válkou byli Romové levná pracovní síla, která za práci dostala nějaké jídlo nebo jinou naturální odměnu, ale nikdo už se nestaral třeba o to, zda jejich děti chodí do školy. Sedláci jim dali práci, ale ze svého duchovního světa jim nepředávali nic. Potýkáme se s dědictvím mnoha generací,“ přibližuje salesián.

Sám v pastoraci Romů slouží tři desítky let. Působil v osadě v Jarovnicích, v Bardějově na Poštárce, salesiánské společenství na Luníku IX dokonce zakládal a několik roků bydlel přímo v jedné z bytovek. Za tu dobu – říká – pozoruje už posun ve vztahu společnosti a církve k samotným Romům, ale i k těm, kdo se jim věnují. „Myslím, že se povýšenost vůči Romům postupně umenšuje. A sám papež František nám svým důrazem na lidi na periferii ukazuje, jak k nim máme přistupovat my ostatní: především jim projevovat lidskost,“ shrnuje salesián.

Dobře žít, dobře odejít

O výsledcích misie mezi Romy svědčí na Slovensku více projektů. P. Bešenyei udává příklad komunity v Toporci, kde působili kněží Ondrej Porubec (†1999) či Jozef Červeň. „Tam jsou vidět dobré dopady toho, když jsou Romové do společnosti přijati – jsou tu už vzdělaní Romové i duchovní povolání,“ podotýká P. Bešenyei. Kolem sebe má příklady romských rodin, kde rodiče nejen sami prošli osobní konverzí a přijali víru, ale velmi usilují o to, aby šly křesťanskou cestou i jejich děti.

Podobnou zkušenost mají i misionáři z Řeckokatolické romské misie (GRM) – evangelizačního projektu řeckokatolické církve na východním Slovensku, který mezi Romy v tamních osadách působí už několik let. „Tato práce vyžaduje trpělivost a někdy si člověk musí počkat, než se objeví výsledky. Ale kdybych žádné neviděl, už to dávno nedělám,“ říká v nadsázce ředitel GRM P. Martin Mekel. V řadách GRM přibývá pokřtěných, svátostně sezdaných a vedle romského kněze se na toto povolání připravuje romský bohoslovec. „A těší mě i to, když lidé, které jsme vedli, dobře zemřou a jejich odchod stmelí a posilní celou rodinu. Takových případů máme mnoho a smyslem našeho doprovázení je i to, aby lidé nejen dobře žili, ale také dobře zemřeli,“ poznamenává P. Mekel a dodává: „Ostatně na východním Slovensku je Romů už takřka polovina obyvatel, ale v kostelích jich není ani procento. A tak jim buď přineseme evangelium, nebo tu v budoucnu nebudou žádní věřící.“

To jsou témata, ke kterým Františkova návštěva na Luníku IX přitáhne pozornost – shodují se pořadatelé. Nejde tedy jen o to, že se slovenští Romové, a zvláště ti z košického sídliště, už teď cítí poctění a povzbuzení nebo že určitou satisfakci pociťují ti, kdo se těžké a málo ceněné práci pro Romy na okraji společnosti dlouhé roky věnují. A slova, která argentinský papež ze salesiánské misie pronese, určí v tomto ohledu – jak se dá očekávat takřka s jistotou – kurz na další desítky let.

ALENA SCHEINOSTOVÁ, Košice-Luník IX




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 44 26. října – 1. listopadu 2021

Pozvání k modlitbě za zemřelé

V těchto dnech se hřbitovy – jinak během roku většinou tiché a prázdné – zaplňují. Na ozdobených hrobech se do tmy rozzáří záplavy svíček. Nastává období (i…

celý článek


Církevní hospodaření v době pandemie

České a moravské diecéze měly vloni nižší příjmy například ze sbírek a vstupného, ale sociální a veřejně prospěšné služby neomezovaly. V hospodaření jim totiž…

celý článek


Aby se na ně nezapomnělo

Na první pohled obyčejná zvonička, na ten druhý zaujmou pamětní desky v její spodní části. Ani při třetím pohledu by ale kolemjdoucího nenapadlo, že prostá stavba z…

celý článek


Doučování po lockdownu

Ten, kdo se během pandemie zhoršil ve školních výsledcích, má nyní šanci to napravit. Ministerstvo školství podává pomocnou ruku v podobě Národního plánu doučování.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay