Prezident a profesor
Vydání: 2013/22 Brány kostelů se znovu otevřely, 29.5.2013, Autor: Stanislav Balík
Za poslední dva týdny není v našich zemích asi známějšího profesora, než ten ještě nejmenovaný – Martin C. Putna. Známým se ale nestal díky svému obdivuhodnému literárně-vědeckému dílu, díky objemným knihám či četným článkům, ale kvůli Miloši Zemanovi. Ten si jej vybral, aby při zamítnutí jeho profesury testoval, kam až může při extenzivním výkladu svých pravomocí zajít.
Vybral si chytře – když argumentoval nevkusností Putnova vystupování na demonstraci za práva homosexuálů, zabrnkal na strunu, na niž může část veřejnosti, včetně katolíků, slyšet.
Bohužel se církvi stalo, že se do této hry nechala zatáhnout. V jednu chvíli to vypadalo, že jí zůstal v rukou Černý Petr. Navenek vystupovala nesrozumitelně a rozporuplně. Některým jejím představitelům v první chvíli asi nedošlo, jak mimořádná celá záležitost je, a nechali se vmanipulovat do role Zemanových podporovatelů. Naštěstí to v dalších dnech zachránili jiní veřejně známí kněží, v čele s kardinálem Vlkem, kterým došlo, jak nebezpečná hra pro budoucnost se hraje. Ano, dnešní obhajoba nevkusného Putny je preventivní obranou nás samotných. Vadil-li dnes Zemanovi Putnův profil, bude příští ministryni školství (proč by jí nemohla být stalinistka Marta Semelová) vadit katolická angažovanost jiných profesorských kandidátů.
Církevní představitelé by měli dobře zvažovat, co, komu a kdy řeknou. A měli by vědět, že svoboda je nedělitelná. Nemáme v našich dějinách jediný případ, kdy by omezení svobody nedopadlo ve velké míře na církev a jednotlivé věřící.
Pokud se dnes Miloš Zeman snaží silnými slovy a kroky posilnit svůj vliv, nemůžeme se tomu divit. Je to důsledek přímé volby prezidenta kombinovaný se zvolením silné postavy. Je přirozené, že přímo volený prezident s menšími pravomocemi v parlamentním režimu se bude snažit balancováním na hraně výkladu ústavy co nejvíce rozšířit své faktické pravomoci. A je přirozené, že se o to pokouší hned zpočátku svého mandátu – za rok či za dva už by mu to šlo mnohem hůř.
Z tohoto pohledu je důležité, že si neprosadil vůči profesorským jmenováním právo veta, byť to bylo za cenu jednorázového ústupku ministra školství i samotného M. C. Putny. Zabránili dalšímu pokusu o zvůli jednotlivce.
Sdílet článek na:
