Překonejme strach, znělo na pouti
Vydání: 2019/33 Papež: Oživme sílu Evropy, 13.8.2019, Autor: Alena Ouředníková
Pestrobarevnost chodských krojů se na počátku bohoslužby u kostela sv. Vavřince na Veselé hoře u Domažlic mísí s barvami rozevřených deštníků. Ty se s ustávajícím mrholením postupně zavírají a pohled na dav soustředěných účastníků připomíná rozkvetlou louku. V sobotu 10. srpna se tu konala pouť, která je i připomínkou slavné pouti před 80 lety.
Na patnáct set poutníků, mnozí v chodských krojích, několik kněží a pět biskupů se sešlo 10. srpna na pouti před kostelem sv. Vavřince na Veselé hoře u Domažlic, aby si zde mj. připomněli 80. výročí památné řeči Mons. Bohumila Staška, která změnila tehdejší pouť v národní manifestaci proti nacistickým okupantům. Snímek Jiří Strašek
„Slavíme mši svatou ve chvíli, kdy se necítíme ohroženi zvenku, ale možná to neplatí tak docela zevnitř,“ zahájil kardinál Duka svou úvodní řeč. „Pouť 13. srpna 1939 se zde odehrávala ve chvílích, kdy zdánlivě nebyla pro český národ žádná naděje. Přesto přišlo sto dvacet tisíc poutníků. Vyšehradský probošt Bohumil Stašek v roce 1939 věděl, jak skončí, a přesto se nebál,“ zdůraznil kardinál a připomněl, že po následujících šesti letech strávených v koncentračních táborech vedly kroky Mons. Staška, už s podlomeným zdravím a jedním nevidoucím okem, opět na svatovavřineckou pouť, která v té době byla naopak plná nadějného očekávání. Zanedlouho ovšem přišel komunistický puč.
„Musíme hájit svoji vnitřní svobodu, aby nás o ni nepřipravily naše slabosti,“ vyzval pražský arcibiskup. Jako projev úcty věrnému Chodsku předal domažlickému starostovi Zdeňku Novákovi kardinálský klobouk s připomínkou bitvy u Domažlic, kdy svůj klobouk na útěku před husity ztratil kardinál Cesarini. Na oplátku pak obdržel klasický černý chodský širák.
Koncelebranty svatovavřinecké poutní mše byli plzeňský biskup Tomáš Holub, emeritní biskup plzeňský František Radkovský, biskup partnerské řezenské diecéze Rudolf Voderholzer, litoměřický biskup Jan Baxant a Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský.
Strach, který svazuje
„Co jsem si z kázání Bohumila Staška odnesl pro sebe? Abychom jako jednotlivci i společnost překonali strach, který svazuje. Naše společnost je vyděšenější než kdykoliv v minulosti. Bohumil Stašek strach nejen překonal, ale na příkladu sv. Vavřince ukázal, kde vzít zdroj odvahy,“ uvedl ve své promluvě biskup Tomáš Holub. „Svatý Vavřinec věřil, že ani zuření caesara, ani celé říše římské nezastíní království pokojného a tichého Krista. To je nit táhnoucí se od sv. Vavřince přes zdejší kázání v roce 1939 až po dnešek. Abychom strach překonávali setkáváním s Ježíšem Kristem, který nám dává skutečné bohatství, perlu něhy a radosti. Svatý Vavřinec objevil bohatství chudých lidí. Kéž bychom si i dnes pro ně zachovali vnímavost,“ přál si biskup Holub s odkazem na lidi z periferie společnosti, v péči Charity či v začarovaném kruhu exekucí.
„Bohumil Stašek přidal ještě vlastenectví. Objevujme kořeny svého národa – být evropští a katoličtí. Mějme odvahu předávat Boží milosrdenství mladším generacím. Ať jsme jako jednotlivci i celá církev srozumitelní,“ dodal plzeňský biskup.
Maminka držící v náručí dřímajícího malého Choda v miniaturní velikosti kroje tiše doufá: „Snad se nám to podaří.“ Okolostojící přikyvují.
Mezitím už poutníky zdraví řezenský biskup Rudolf Voderholzer a připomíná tradici česko-německých poutí, která byla obnovena na mnoha místech po pádu železné opony pod mottem Stavět mosty s Kristem. „Bůh nerozděluje, ale spojuje. Také svatý Vavřinec neboli Laurentius je po celém světě uctívaný patron charitativní činnosti,“ zní z jeho úst. Pak pohlédne k mraky tmavnoucímu nebi: „Bude pršet, nebudu svou řeč prodlužovat.“
Než se spustí úplný liják, stačí ještě promluvit Roger Bowman, americký vojenský atašé v České republice. „Je třeba připomínat hrůzy války, aby se neopakovala. Uctěme památku statečných lidí, kteří hájili svobodu, lidská práva, demokracii a společnou bezpečnost – a mnohdy za to zaplatili cenu nejvyšší. Připomeňme i sedmdesát let existence NATO jako demokratické síly.“
Nad pestrou mozaikou krojů se opět otevírají deštníky.
„Vidíte? Dokud byla mše, nepršelo. Tak to bývá, už jsem to zažila mockrát,“ usměje se spiklenecky vedle stojící dáma a chvátá do kostela sv. Vavřince prohlédnout si fotovýstavu ze slavné poutě před osmi desítkami let.
ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství
