Vydání: 2004/34 Kněží na dovolené, 31.8.2004, Autor: Marie Mesanyová
Nástup do školy můžeme svým ratolestem usnadnit
Jak pomoci s nástupem do školy žákovi, jak ho navrátit do školního režimu? Jak navázat u starších dětí na případný neúspěch na vysvědčení? Přejít z prázdninového období do školního provozu může být pro mnohé z dětí opravdu těžké. Rodičům snad může přijít vhod následujících pět příběhů, které ukazují, jak svým potomkům nástup do školy usnadnit.
JENÍK, 7 LETJeník dokončil první třídu. Babička, u které tráví konec prázdnin, jemně aranžuje příležitosti, ve kterých může Jeník zjistit, že to, co se ve škole naučil, jsou užitečné součásti života dospělých. A tak místo telefonování mobilem píší dopisy, společně sepisují, co se má nakoupit a sčítají, kolik to bude stát. Jeník pomáhá dědovi vyměřovat dříví a počítají spolu potřebnou délku. Když hrají hry, Jeník je tím, kdo sčítá a zapisuje body. Vybrali si knížku, kterou každý den čtou nahlas – kousek Jeník, větší kus babička.
Teď, pár dní před začátkem školy s maminkou nakoupí nové školní potřeby, uklidí dětský pracovní koutek a trochu ho přeorganizují. Díky tomu může vstup do dalšího ročníku proběhnout v klidu a s příjemnou „vůní“ nového začátku.
KAROLÍNA, 10 LETKarolína také vklouzne do nového školního roku bez velkých potíží, přestože se moc netěší. Vstávat ráno a dělat své povinnosti pro ni není nic neobvyklého. Odmalička byla zvyklá po sobě stlát a o další pomoc doma se dělit s bratrem. Také o prázdninách nezapomínají, co patří k jejich povinnostem. Než odpoledne vyběhnou ven, musí být nádobí po obědě umyté a uklizené. Přestože se to vždy neobejde bez řečí, vědí, že tomu neuniknou. Vědí také, že když chtějí jít s dědou na houby, musí vstát brzy ráno. Teď, během posledních dvou týdnů prázdnin, si maminka s Karolínou každé odpoledne sedne a procvičují „loňské“ učivo. Mají dohodu, že to nebude trvat déle než půl hodiny. Natahují si budík, aby nepřetáhli. Potom si za odměnu zahrají nějakou hru.
PETR, 13 LETStarší Petr v té době trénuje angličtinu. Několikrát si všichni povídali o tom, co o prázdninách prožili a kde byli. Klukům se to bude hodit, až po nástupu do školy dostanou klasické zadání slohové práce. Vymýšlejí, s jakými prázdninovými zážitky se budou moci podělit nejen se spolužáky, ale i při hodinách češtiny nebo angličtiny. Petr připravuje referát o Řecku a doplní ho ještě fotografiemi z dovolené. Až ho dostanou za úkol, jako když ho najde.
PATRIK, 14 LETNaopak pro Patrika i jeho rodiče bude asi začátek školy zlým snem - pokud mu ovšem rodiče už teď nepomůžou. O prázdninách ho maminka nechávala spát, jak dlouho chtěl. „Jen ať se vyspí,“ říkala, „ještě se navstává dost.“ Spát chodil pozdě, vždyť přece ráno nemusí vstávat. Povinnosti neměl žádné. „Nebudeme si kazit společné chvíle nepříjemnostmi a donucováním“, říkali rodiče - snad z lásky, snad z pohodlnosti. Už je nejvyšší čas pokusit se zavést zase pravidelný režim, aby si Patrik na pravidelný spánek i všední školní provoz zvyknul. Jinak se může stát problémem chlapce nejen přimět k včasnému rannímu vstávání, ale bude mu zatěžko dělat i školní úkoly.
TOMÁŠ, 16 LETŠestnáctiletého Tomáše čekal před nástupem do kvinty reparát z matematiky. Půlku prázdnin strávil nad příklady, protože pokračovat ve studiu chtěl. Uvědomil si to pořádně, až když spolu s ním rodiče rozebírali příčiny a důsledky pětky na vysvědčení. Mluvili o tom, čím by chtěl být a proč vlastně studuje. Moc příjemné mu to nebylo. Ocenil ale, že se rodiče spíš snažili najít řešení a nabízet pomoc, než donekonečna vyčítat. Nemohl si nevšimnout, jak je to zklamalo a jak moc jim na něm záleží. Navrhli mu plán prázdninové přípravy i s doučováním. Cítil, že přitom největší díl zodpovědnosti nechávají na něm. Uznal také, že mají právo čas od času zkontrolovat, jak v přípravě pokračuje. Vždyť je celý rok přesvědčoval, že všechno zvládá sám. Až pozdě se ukázalo, že to nebyla tak docela pravda, přestože se trochu snažil.
Přemýšlí teď víc i o tom, jak naplánovat práci v příštím školním roce, aby se něco podobného neopakovalo třeba v zeměpise, kde to má taky nahnuté. Možná, že vezme v úvahu i něco z toho, co mu radí rodiče. Například, že je hodně důležité, jak začne. Vždy je lepší selhání předcházet, než je potom napravovat. Ted už to ví moc dobře sám.
PhDr. MARIE MESANYOVÁKřesťanská pedagogicko-psychologická poradna Praha
Pár dní před začátkem školy s maminkou nakoupí nové školní potřeby, uklidí dětský pracovní koutek a trochu ho přeorganizují. Díky tomu může vstup do dalšího ročníku proběhnout v klidu a s příjemnou „vůní“ nového začátku.