Prázdninové výměny kněží jsou rozsáhlejší
Vydání: 2010/32 Křesťan a moderní hudba, 2.8.2010, Autor: Jiří Gračka
Letošní prázdniny znamenají pro řadu farností čas loučení se svým duchovním správcem a jsou zároveň časem očekávání, jaký bude ten nový. Rozsáhlejší změny proběhly v olomoucké arcidiecézi, kde se přesun dotkl několika desítek kněží.
„Letos byly změny ještě výraznější než v minulých letech,“ říká generální vikář olomoucké arcidiecéze P. Josef Nuzík, podle něhož byly důvody pro četné přesuny kněží rozmanité: od vysokého věku některých kněží až po novou motivaci u jejich mladších kolegů. „Roky nikomu neubývají a člověk poznává, že přichází čas ke změně. Je třeba vše předat mladším, připravenějším a plným elánu,“ vysvětluje důvody svého odchodu z čela arcibiskupského semináře jeho dosavadní rektor P. Vojtěch Šíma, který byl nově jmenován děkanem Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži. Vypomáhat bude i v kroměřížské farnosti Panny Marie. Právě tato farnost přitom prochází další velkou změnou – po téměř dvacetiletém působení z ní odchází řád oblátů a jeho kněží se stěhují do Klokot u Tábora. „Několik spolubratří nám v posledních letech ubylo a my jsme zjistili, že jednu farnost musíme odevzdat a soustředit se na práci ve druhé,“ objasňuje bývalý kroměřížský farář P. Marek Adamczuk. To, že odchod oblíbených kněží nebyl snadný ani pro farní společenství, potvrzují snad všichni oslovení v Kroměříži. „Působením oblátů byla naše farnost výjimečná, udělali tady hodně práce a rozběhli spoustu aktivit, hodně se věnovali dětem a mládeži,“ vzpomínají farníci.
Hlavní příčina výměn – nedostatek kněží
Naprostá většina přesunů nicméně není iniciována kněžími, ale vychází ze situace v diecézi. „Jejich hlavní příčinou je oproti dřívějším dobám nízký počet kněží,“ vysvětluje P. Josef Nuzík. Vedení arcidiecéze si podle něj uvědomuje, že změny jsou pro kněze zátěží jak po stránce služební, tak po lidské i po citové. „Taková změna se dotýká těch, kteří jsou přesunováni, i farníků samotných,“ tvrdí P. Petr Dujka, který odchází z Uherského Hradiště do Dolní Bečvy. Přijmout fakt, že se kněz má přestěhovat jinam, podle něj není lehké, zvláště pokud má rozdělanou práci a daří se mu. Farníci jeho slova potvrzují. „Nový kněz to asi nemá lehké, lidé ho srovnávají s minulým a mohou mít vůči němu předsudky, zvlášť když si oblíbili toho předchozího,“ je přesvědčena Marie z Hulína.
Kněží: Je to výzva
Podle P. Milana Miča, který se stěhuje z Tovačova do Olšan u Prostějova, nicméně může mít změna i pozitivní důsledky. „Každý kněz se po čase může vyčerpat, každý má také svůj styl, který nemusí vyhovovat všem,“ říká. Chápou to i sami farníci: „Každý kněz přináší něco svého, a může tak farnost obohatit, ať už svými zkušenostmi nebo jiným přístupem,“ domnívá se například Kateřina z Hulína. „Těší nás, když se časem ukáže, že daná změna byla přínosem jak pro farnost, tak i pro samotné kněze,“ říká P. Josef Nuzík. Stěhování je přitom velmi náročné zvláště tehdy, pokud kněz přechází do jiného regionu či jiného typu farnosti. To je případ i nového faráře u Panny Marie v Kroměříži, P. Víta Hlavici, který do hanáckého okresního města přichází ze slováckých Polešovic. „Počítám s tím, že způsob života i prožívání víry ve větším městě se bude lišit od prožívání života a víry na venkově,“ říká P. Hlavica, který se chce v Kroměříži zaměřit zvláště na studenty a seniory. Změnu prostředí však kněží často vnímají jako výzvu: „S přechodem do úplně jiného regionu nemám problém, rád se budu seznamovat s novými lidmi a jinou mentalitou,“ těší se například P. Josef Pelc, který se stěhuje z Lipníka nad Bečvou do Uherského Brodu na Slovácku. A co budou kněží v novém působišti potřebovat především? „Ať jsou trpěliví a stateční, a hlavně ať naslouchají lidem,“ uzavírá P. Adamczuk.
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
