Praha zažila první beatifikaci

Vydání: 2012/42 Praha zažila první beatifikaci, 17.10.2012, Autor: Tomáš Kutil

V sobotu 13. října krátce po desáté dopoledne vyhlásil kardinál Angelo Amato 14 pražských františkánských mučedníků ze 17. století za blahoslavené.

Uskutečnilo se tak vůbec poprvé v historii pražské katedrály a mučedníci se navíc stali prvními blahoslavenými Roku víry.

Výjimečnou událost si nenechali ujít kromě oficiálních hostů, kteří přijeli téměř z celé Evropy, ani čeští a moravští věřící. Takovou návštěvu pražská katedrála za poslední roky nepamatuje, organizátoři odhadli účast zhruba 6 000 lidí. V přední části chrámu nezbyla už ani místa ke stání. Nebývalá byla také účast kněží, pro něž bylo v presbytáři i okolo něj připraveno několik set židlí v řadách namačkaných jedna ke druhé. Přesto ještě řada duchovních stála. Působivý byl též počet malých ministrantů – jejich průvod před začátkem bohoslužby sahal ve dvojstupu od brány Pražského hradu až ke vchodu do Arcibiskupského paláce.

Beatifikační slavnost začala krátce po desáté hodině. Hned v jejím úvodu zazněl příběh mučedníků a po něm přečetl kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení, list, jímž papež Benedikt XVI. prohlásil 14 umučených františkánů za blahoslavené. Jakmile dozněla jeho slova, františkáni odhalili do té doby přísně utajovaný beatifikační obraz i jeho kopii, kterou umístili na zadní stranu presbytáře zhruba do poloviny výšky katedrály, a všichni přítomní ho tak okamžitě spatřili. Poté už do katedrály vešel průvod s palmovými ratolestmi a přinášel nový masivní relikviář vyrobený ze 300 let starého dubu, který ukrývá ostatky mučedníků. Relikviář pak převzali jáhni a umístili ho vedle oltáře.

V homilii vyzdvihl kardinál Amato oběť mučedníků a zdůraznil, v čem mohou být tito déle než 400 let mrtví řeholníci příkladem současnému člověku: „Mučedníci pobízejí lidskou společnost k usmíření a bratrství v pokojném soužití. Tyto oběti zla, které se neustále staví proti dobru, nás vyzývají, abychom byli milosrdní, pevní a ve své lásce bez hranic důslední.“ Kardinál dále dodal, že i dnes se „nepřítel světla“ snaží potírat církev, ne až tak zabíjením křesťanů – i když v některých krajích se to děje stále, jako spíš „výsměchem, pohrdáním, odmítáním Ježíšova slova a Božích přikázání. Této vlně protievangelijní nenávisti má křesťan čelit s odvahou, bez falešných lidských ohledů a má upevňovat ducha lásky,“ doplnil kardinál.

Pestrost vyvražděné františkánské komunity zdůraznily rovněž přímluvy, které zazněly v jazycích, jimiž bratři mluvili – česky, německy, italsky, španělsky, francouzsky i holandsky. V závěru bohoslužby promluvili ještě generální ministr františkánského řádu br. José Rodríguez Carballo OFM a bývalý apoštoslý nuncius Giovanni Coppa, jehož projev sklidil veliký aplaus – celý ho totiž pronesl velmi dobrou češtinou. Poslední slovo pak patřilo hostiteli – kardinálu Dominiku Dukovi. „Jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešly z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek,“ zdůraznil kardinál Duka.

Sobotní mše v katedrále byla sice hlavní událostí „beatifikačního víkendu“, zdaleka ale nebyla jeho jedinou částí. V sobotu večer v zaplněném kostele Panny Marie Sněžné sklidil dlouhý potlesk ve stoje koncert souboru Hradišťan a o den později – v neděli 14. října – bylo po dopolední mši svaté nádvoří kostela u Panny Marie Sněžné dedikováno 14 pražským mučedníkům. „Lidé jsou vůči jejich poselství velmi otevření, což dosvědčuje i fakt, že kostel je plný a někteří lidé poslouchají ve dveřích,“ prohlásil v závěru dopolední bohoslužby provinciál františkánů P. Jeroným Jurka.

Sdílet článek na:

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství