Vydání: 2010/32 Křesťan a moderní hudba, 2.8.2010, Autor: Tereza Holá

Šestidenní putování Moravskoslezským krajem absolvovali minulý týden účastníci pouti za umělce. Během cesty z Opavy do poutního místa Maria Hilf ve Zlatých Horách urazili přes sto kilometrů.

„Putování je pokaždé jiné a pokaždé má super atmosféru,“ vypráví jeho organizátorka Martina Pavlíková. K uspořádání poutě ji inspirovala její vlastní cesta do Santiaga de Compostela. „Týden jsem si připadala, že opravdu někam patřím. Nejsem praktikující věřící, a tak jsem se trochu obávala, jak se budu cítit. Ale byl to neopakovatelný zážitek. Ti lidé jsou jiní. Přijali mě, jako bychom se znali celý život,“ říká sedmapadesátiletá pedagožka Monika Melichárková, jež se na pouť za umělce letos vypravila poprvé. Přivedla ji k tomu náhoda. Zašla si při návštěvě Olomouce do muzea a našla tam letáček. Pár dnů předtím jí zemřela švagrová. Cítila, že potřebuje něco udělat, aby se vyrovnala s bolestí. „Říkala jsem si, že aspoň nepůjdu sama a že to bude cesta s nějakým cílem. A že uvidím spoustu zajímavých míst. Ta jsem viděla, ale hlavně jsem objevila lidi, se kterými je mi neuvěřitelně dobře,“ vypráví rozhodnuta, že příští rok půjde opět. Za nejhlubší zážitek považuje chvíli, kdy dvanáct poutníků vešlo do skoro prázdného kostela, jenž dlouho chátral a lidé se ho teď snaží obnovit. „Byla tam zima, kněz sloužil mši mezi prázdnými stěnami a já tam seděla jako ptáček a věděla jsem, že se mi dostalo toho, kvůli čemu jsem se na pouť vypravila,“ líčí Monika Melichárková. A čím vším si museli poutníci během cesty projít? Po startu v Opavě zamířili postupně do Úvalna, Krnova, Města Albrechtic, Bruntálu, až nakonec dorazili do Maria Hilf. Některé úseky přitom museli absolvovat vlakem, protože cesty nebyly uzpůsobeny pěším výpravám. Průměrně ušli denně 16 kilometrů a během cesty si prohlédli rozhledny ve Strážišti a na Cvilíně, zámek v Linhartovech, přespali v klášteře sester boromejek, prošli křížovou cestou řezbáře Františka Nedomela a v Mezině se podívali na sopku. „Pouť je světlo, které osvítí nás samotné,“ shrnuje duchovní význam pouti Martina Pavlíková.