26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Polovina lidí v ČR se někdy modlila

21. 10. 2014

|
Tisk
|

Na plenárním zasedání ČBK byl českým a moravským biskupům představen průzkum o vnímání církve v České republice. Všechna farní společenství obdrží informační brožurku, s jejímž obsahem seznamujeme předem čtenáře KT.

Vydání: 2014/43 Papež blahořečil Pavla VI., 21.10.2014, Autor: red

Podle více než poloviny obyvatel ČR význam náboženství klesá a je správné si ho nevšímat. Návštěvy kostela o svátcích a významných životních příležitostech přesto ukazují na určitý vztah k církvi. I když se Bible stala před dvěma lety v naší zemi nejprodávanější knihou, její znalost je malá, lidé ji čtou jen minimálně. Zajímavé je, že svatební obřady, křtiny či pohřby jsou téměř shodně navštěvovány jak věřícími, tak nevěřícími. Nevěřící ovšem spojují návštěvu kostela více se zájmem o architekturu a památky či s návštěvou koncertů.
Nejběžnější modlitbu „Otče náš“ znají dvě pětiny populace, i když se ji nemodlí běžně. Vlastními slovy se však někdy v životě modlilo 52 % obyvatel (u lidí bez víry 42 %). Deklarovaná nevíra tedy lidem nebrání, aby se v důležitých situacích za sebe či své blízké obraceli s prosbami k Bohu. Často se však modlí útržky modliteb, nikoli vlastními slovy.
ATEISMUS A ŽIVOT PO SMRTI
Z minulých desetiletí tzv. reálného socialismu lidé nabyli dojmu, že existuje „vědecký ateismus“, tedy skutečně vědecký pohled na svět, jeho vznik apod., zatímco vysvětlení církví je jen náboženským tmářstvím. Tento postoj má vštípený ale jen zhruba čtvrtina našich obyvatel. Ptáme-li se na názor na vznik života na zemi, pohled věřících a nevěřících se rozchází.
Polovina věřících se domnívá, že svět vznikl díky Božímu zásahu, zhruba stejný počet nevěřících si myslí, že život vznikl na Zemi na základě přírodního procesu. Na odpovědi věřících, z nichž 20 % také uvádí, že život vznikl na základě přírodního procesu, lze dobře vidět nedokonalost otázek. Řada věřících je totiž přesvědčena, že stvoření života Božím zásahem může znamenat i vznik na základě přírodních procesů, jimž dal pravidla Bůh.
Co se týká života po smrti, výzkum potvrzuje předpoklad, že v posmrtný život, nebe či peklo věří více věřící. Třetina obyvatel se domnívá, že žádný další život po smrti neexistuje.
Zajímavý je údaj u nevěřících, z nichž 11 % věří v posmrtný život plus 7 % v reinkarnaci, ale nikoli v nebe či peklo. V této souvislosti ovšem i 13 % věřících v žádný posmrtný život nevěří. Jde tedy o otázku setkávající se největšími rozpaky a neujasněností.
DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ
Z Desatera přikázání je kupodivu nejznámější Nepokradeš. Přitom víc než polovina obyvatel tvrdí, že nějaké to přikázání zná. Z věřících je to téměř 90 %, z nevěřících 53 %.
Pro dvě třetiny obyvatel, kteří některé přikázání znají, jsou jeho zásady stále aktuální, nejvíce přikázání Nezabiješ. Co do znalosti, první čtyři příčky obsadila přikázání: Nepokradeš, Nesesmilníš, Nezabiješ, Cti otce svého i matku svou. Ovšem co do aktuálnosti se pořadí mění na: Nezabiješ, Nepokradeš, Cti otce svého a matku svou, Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. „Populární“ Nesesmilníš se pak dostalo až na 5. místo. Je tedy zřejmé, že etické zásady Desatera jsou známé i aktuální, ovšem podle známé psychologické zásady lidé vytěsňují ta přikázání, která nechtějí nebo neumí dodržovat.
Většina společnosti si nemyslí, že by mravní výchova mohla být založena jen na víře v Boha a Desateru, ale víc než polovina populace chápe křesťanství jako pevnou součást evropské kultury.
FINANCOVÁNÍ
Jak již bylo uvedeno, lidé ve většině vědí, že církve jsou financovány ze státního rozpočtu. Méně už vědí, že to není z daní obyvatel, ale že do státního rozpočtu z majetku, který byl církvím zabaven, plynou dle kvalifikovaných odhadů ročně cca 4 miliardy korun. Ono „placení z rozpočtu“ tedy znamená, že naopak církve ještě přispívají do rozpočtu tím, že zpět dostávají něco kolem 2 miliard. Některé diecéze jsou schopny se už dnes z 50 % financovat samy ze sbírek věřících a z výnosů svého hospodaření. Je tedy pochopitelné, že 55 % obyvatel je přesvědčeno, že církve se dále mají financovat samy svou hospodářskou činností. Přesto je tu ještě dalších 19 % obyvatel, kteří říkají, že i tak by se stát měl na financování církví spolupodílet, zvláště v oblasti kulturního dědictví, škol či zdravotních a sociálních zařízení.
S tímto přesvědčením je ale polovina z těch, kdo o restitucích slyšeli, proti navracení církevního majetku. O správnosti vrácení je přesvědčeno 30 % obyvatel, 25 % je neutrální. Negativní vnímání je vyšší u nevěřících – 65 %, ale i věřící jsou v 32 % přesvědčení, že majetek se církvím nemá vracet. To by svědčilo o nízké schopnosti církví vysvětlit, že majetek byl ukraden, že se ho vrací jen část a že bude použit ve prospěch všech.
ŘÍMSKOKATOLICKÁ CÍRKEV A JEJÍ VNÍMÁNÍ
Polovina obyvatel vnímá římskokatolickou církev neutrálně, pětina má negativní a pětina pozitivní názor. Lidé jsou přesvědčeni, že katolická církev, která je nejvýznamnější, by se měla angažovat jen v některých oblastech a aktivitách. Jako nejpřínosnější hodnotí pomoc potřebným, charitu. Jako nejméně přínosné hodnotí vzdělávání a péči o morálku ve společnosti.
Zdá se, že církev je tedy vnímána i částí věřících spíše jako spolek sloužící bohulibé charitativní péči než jako integrální součást společnosti s nárokem vyjadřovat se k celospolečenským otázkám. Obyvatelé považují u církve za nejpřínosnější charitu, duchovní oporu lidem, péči o staré a nemocné, hospice, nemocnice atd. Dále je 55 % obyvatel přesvědčeno, že se církev má vyjadřovat k tématům a oblastem, v nichž působí, dokonce 21 % uvádí, že se má vyjadřovat pouze k duchovním záležitostem. To konvenuje dlouholetému ideovému směřování ze strany komunistů, aby církev působila jen v liturgii, za zdmi kostelů, a stala se tak jen přežívajícím reliktem minulosti.
Pozitivně je vnímám současný papež František, jeho lidskost a skromnost. Vnímání katolické církve u nás zhoršují tzv. restituce a vše, co s nimi souvisí. Zajímavé je, že toto negativní hodnocení se ale nepromítá do vnímání konkrétních církevních představitelů, kteří jsou ve společnosti vnímáni poměrně pozitivně. U papeže Františka je zajímavé, že jsou téměř vyrovnané zprávy o jeho neoficiálních a oficiálních aktivitách (48 k 46 %). 
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou