Poličský chrám se znovu otevřel
Vydání: 2021/26 Novokněží nastupují do služby, 22.6.2021, Autor: Pavel Sršeň
Příloha: Diecézní zpravodajství - Královehradecká diecéze
Rekonstrukce novogotického kostela sv. Jakuba Většího v Poličce v neděli 20. června skončila slavnostní bohoslužbou, které předsedal apoštolský nuncius arcibiskup Charles D. Balvo.
Apoštolský nuncius Charles D. Balvo s P. Tomášem Enderlem při mši svaté. Snímek Jakub Klimeš
Po mši svaté měli farníci možnost se ve farním areálu setkat s vatikánským velvyslancem a pohovořit s ním (nejen o rekonstrukci) česky. Mládež se pak odpoledne setkala s řeholními sestrami, které pracují na papežské nunciatuře.
Světnička B. Martinů
Kostel sv. Jakuba, národní kulturní památka, kde se ve věži nachází i rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů, byl opraven za 71 milionů korun. Jak řekl poličský duchovní správce P. Tomáš Enderle, spousta prvků kostela byla v havarijním stavu, především varhany a vitráže. V zuboženém stavu byl stejně tak venkovní štuk. Krytina z 90. let 20. století je nahrazena krytinou břidlicovou, která by měla vydržet sto let.
Rekonstrukce se týkala také svedení dešťové vody ze střechy do kanalizace a instalace nového systému ochrany před bleskem. Uvnitř byly provedeny nové rozvody elektroinstalace, instalováno nové osvětlení, ozvučení kostela a požární systém. Restaurátoři opravili nástěnné malby, obrazy, sochy, kamenné, dřevěné a kovové prvky, včetně uměleckých předmětů pro novou expozici na severní empoře a oratoři kostela, která představí exponáty z okolních chrámů, originální historické tisky i faksimile.
Investice 71 milionů
Poličská farnost uspěla se svojí žádostí o dotaci na komplexní opravu kostela. Projekt je financován z evropské dotace v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Rozpočtové náklady akce činily 71 milionů korun, přičemž podíl vlastních zdrojů farnosti s podporou města Poličky tvořily necelé čtyři miliony, dotace ze státního rozpočtu je sedm milionů korun.
Novogotický kostel vznikal v letech 1853 až 1865 podle plánů Antonína Wacha a za řízení Františka Schmoranze staršího. Tvoří ho trojlodní hala s tribunami v bočních lodích, má hranolovou věž a kněžiště s šestibokým zakončením.
PAVEL J. SRŠEŇ
