26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Policie rozehnala ekumenickou bohoslužbu

19. 4. 2011

|
Tisk
|

Vydání: 2011/17 Velikonoce, 19.4.2011, Autor: Tomáš Kutil

Napadením faráře a rozehnáním ekumenické bohoslužby vyvrcholily události, k nimž minulou sobotu došlo v severočeské Krupce. Jejich interpretace se ale diametrálně liší. Zatímco policie a ministerstvo vnitra pokládá zásah za přiměřený a správný, dotčení duchovní a nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické (ČCE) u nás Joel Ruml ho pokládají za neadekvátní, či dokonce přímo za brutální. Událost otevírá i debatu o tom, zda je možné využívat bohoslužby k vyjadřování občanských postojů a zda to do budoucna nemůže přinést komplikace – například nutnost ohlašovat všechna náboženská shromáždění.

Co se vlastně stalo? Modlící se lidé stáli v sobotu v cestě nahlášenému a povolenému pochodu neo- nacistů z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Policie za použití síly a dělbuchů uvolnila pravicovým extremistům cestu, několik lidí bylo zraněno. „Teprve se postupně vzpamatovávám ze šoku,“ líčí po týdnu své dojmy řeckokatolický farář Ludvík Šťastný, do jehož farnosti spadá zmíněné sídliště, kde se události odehrály. Místním lidem se věnuje dlouhodobě, jen loni zde křtil okolo dvaceti lidí. „Moji farníci mě poprosili, abych přišel, že mají strach. Nemohl jsem je v tom nechat,“ vysvětluje Šťastný. Proto se spolu s kazatelem ČCE Pavlem Šindlerem rozhodli uspořádat v místě plánovaného pochodu neonacistů ekumenickou bohoslužbu.

Měla uklidnit situaci

„Vnímal jsem to především jako dobrou příležitost k uspořádání bohoslužby smíření. Cílem bylo uklidnit situaci, ne ji vyhrotit,“ vysvětluje Pavel Šindler. Tento úmysl dokládá i fakt, že kromě písní či kázání zazněly na místě i staré řeckokatolické liturgické texty za odvrácení občanských nepokojů. „O přítomnosti policie a neonacistů jsme samozřejmě věděli, mohli ale projít kolem nás, stačilo, aby policie udělala špalír,“ myslí si farář Šťastný. To se ovšem nestalo. „Najednou jsem dostal herdu do zad a policie nás surově vytlačila z cesty, aby extremisté mohli nerušeně projít,“ popisuje farář zásah policistů. I tak se však podle něj podařilo díky bohoslužbě mnoho lidí zklidnit, nakonec se prý k modlitbám přidalo zhruba dvě stě lidí. „Nebýt bohoslužby, došlo by k mnohem většímu krveprolití,“ odhaduje Šťastný.

Policie: nemohli jsme jinak

Jakékoliv pochybení policie striktně odmítá. Podle mluvčí Jarmily Hrubešové zde proti sobě stála dvě shromáždění a policisté uvolnili cestu tomu, které bylo ohlášeno dříve. Nicméně náboženská shromáždění se ze zákona nahlašovat nemusí. „Nechceme podporovat neonacisty, jenže i oni mají v demokratické společnosti právo uspořádat shromáždění a my jsme povinni jim to umožnit,“ dodává mluvčí Hrubešová. I po opakovaném zkoumání záběrů, které policie v Krupce natočila, nedošlo podle vedení k žádnému pochybení. „Náboženské shromáždění bylo opakovaně vyzváno k uvolnění cesty, nikdo ale nereagoval,“ dodává mluvčí. Duchovní prý s policií vůbec nekomunikovali. S tím farář Šťastný nesouhlasí – výzvy podle něj vůbec neslyšeli a osobně prý za ním nikdo nepřišel. Jeho první kontakt s policií byl až úder do zad a pak ho těžkooděnci vytlačili stranou. Policejní verzi podporuje i ministerstvo vnitra, které se ve vydaném prohlášení staví za policii a neshledává u jejího zákroku žádné pochybení. Zásah policie v Krupce odsoudil i nejvyšší představitel ČCE v České republice Joel Ruml: „Považuji za správné, že toto modlitební shromáždění bylo zorganizováno, a překvapilo mě, že Policie ČR proti tomuto shromáždění zasáhla. Podporuji všechny ty, kdo žádají posouzení jejího zásahu,“ uvedl ve svém prohlášení.

Budeme ohlašovat náboženská shromáždění?

Události v Krupce budou zřejmě pokračovat ústavní žalobou, která se chystá proti postupu policie, při němž podle předkladatelů stížnosti porušila právo člověka na svobodu vyznání, které je zakotveno v ústavě. Otázkou ovšem je, co tato stížnost vyvolá. Mohla by totiž způsobit i zpřísnění pravidel, pokud soudci dojdou k závěru, že náboženská shromáždění mohou být využívána i jako politický nástroj. Podle shromažďovacího zákona totiž v současnosti není nutné náboženská shromáždění předem ohlašovat. Něco podobného jako v Krupce se před časem stalo v Novém Bydžově, kde farářka Československé církve husitské Michaela Kajlíková zaštítila pochod odpůrců extremismu s tím, že jde o církevní shromáždění. Situace by tak mohla dospět až do bodu, kdy například průvody při Květné neděli bude třeba předem ohlašovat a žádat pro ně povolení.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou