Pokyny pro albu, štólu a ornát
Vydání: 2013/37 Přímluvy za Sýrii zazněly i v Česku, 9.9.2013, Autor: Miloš Szabo
Kdy může kněz sloužit mši sv. pouze v albě a se štólou bez ornátu? U nás ve farnosti je to pravidelně v letním období.
Vzpomínám si na argumentaci jednoho kolegy, jíž odůvodňoval, proč nenosí ornát: ani Ježíš určitě žádný ornát ani kleriku nenosil, stejně jako apoštolové. Na druhé straně již fresky ve starokřesťanských chrámech ukazují, že velmi brzy po vzniku církve se presbyteři při konání bohoslužeb oblékali do jiného roucha, než měli ostatní přítomní.
Speciální liturgické oděvy souvisí s Milánským ediktem z roku 313. Vnější symboly stále více vyjadřovaly bohatství liturgického slavení. Už v pokonstantinovské době začali kněží používat štólu, pallium i tuniku s úzkými rukávy, čili dnešní albu, stejně jako casuli, čili ornát, na němž býval vyšitý jednoduchý zlatý kříž.
Církevní předpisy dnes nevymezují přesně a striktně druh kněžského oblečení mimo liturgickou službu, ale pro ty chvíle, kdy kněz vystupuje nikoli jménem svým, nýbrž jménem Ježíše Krista (ohlašování Božího slova, proměňování, udílení svátostí apod.), vyžadují, aby si jak tuto samotnou skutečnost, tak její důležitost připomínal už svým oblečením. Co se týče mše svaté, všeobecné pokyny k misálu stanovují jako vlastní oblečení kněze pro mši albu, štólu a ornát. Jako jiné předpisy, i tyto mají tedy být za normálních okolností zachovávány a kněz by je neměl svévolně rušit ani měnit.
Pro jiné liturgické příležitosti (např. koncelebrace, udílení svátosti, procesí apod.) již ornát není předepsán. Minimum, které by i při této příležitosti kněz měl na sobě mít, je právě ona štóla patřičné liturgické barvy.
V minulosti, a to i nedávné, známe situace, kdy se z různých důvodů přesouvalo slavení eucharistie z veřejných chrámů zpět do soukromých prostor nebo i do přírody. Automaticky se většinou převzala i vnější symbolika „maskování“, kdy se nepoužívaly ani ornáty, ani alby.
Jako je tomu i v každém jiném církevním přikázání a nařízení, může nastat také v oblasti liturgického oblékání situace, kdy není možné všechny předpisy zachovat a dodržet. Pak je na svědomí konkrétního kněze, zda je teplo letních měsíců skutečně důvodem, aby se nepoužíval při slavení mše ornát, či impulzem, aby se nechal pro každý funkční kostel ušít ornát z lehčích a jemnějších materiálů, který by nepříjemnost jha spojeného s několika vrstvami oděvu usnadnil.
Sdílet článek na:
