Pokus o umlčení řeholí

Vydání: 2020/15 Biskupové: zapalte svíčku, 7.4.2020, Autor: Karel Pučelík

V polovině dubna si připomínáme 70. výročí od akce K, kterou komunistický režim na desetiletí zásadně omezil řeholní život v Československu. Dvě vlny tohoto tažení proti řeholím znamenaly konec pro 239 klášterů a 2 376 řeholníků skončilo v internaci. Ženské komunity později čekala obdobná akce Ř.


Kapucíni v řadách PTP. Snímek z knihy Vojtěcha Vlčka: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964

Pamětníků, kteří osudnou noc ze 13. na 14. dubna zažili, je dnes již poměrně málo. Minulý týden odešel na věčnost ve svých 95 letech P. Jordán Jaromír Vinklárek OP, poslední dominikán z těch, kdo vstoupili do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Prošel druhou vlnou zásahů i internací v Broumově, odkud byl odveden na vojnu – samozřejmě k PTP (jako většina mladých řeholníků). Pro Paměť národa vzpomínal na slova svého velitele: „Já bych vás nechal nejraději postřílet, pro náš socialistický režim má větší cenu dobytek než faráři.“ Ti, kdo to zažili, si ještě po sedmi desítkách let pamatují detaily oné osudné noci. Zmiňují lži, nadávky i hrubost většiny příslušníků ozbrojených složek i státní moci, kteří je vyháněli z klášterních cel. „Byli jsme šokováni řevem a hlukem,“ vzpomíná třeba P. Jan Rybář SJ.

Česká cesta byla nejtvrdší

Historik Vojtěch Vlček pak ve svém textu připomíná, proč komunisté považovali řeholníky za své nepřátele. Jeho kolega Jaroslav Šebek zase poukazuje na fakt, že žádný z režimů socialistického bloku nedokázal vedle svébytných řeholí pokojně fungovat – komunisté je brali jako ohrožení vlastní moci. Výsledky byly ve všech zemích podobné, cesty se však lišily. Ta česká, která měla za úkol řádový život úplně zadupat do země, patřila k nejtvrdším.

Záměr komunistů se ale úplně nezdařil. Řeholníci si našli svá místa ve skryté církvi. A později, po pádu komunismu, mohl na půdorysu tajných řeholních komunit opět vzniknout svobodný řádový život, který však dodnes je onou krutou dobou poznamenán.

Řeholnice a řeholníci k neblahému kulatému výročí připravili řadu připomínkových akcí, jako třeba setkání na Velehradě (včetně odhalení nové pamětní desky) či v Želivě, které ovšem musí být kvůli pandemii odsunuty na pozdější termíny.

KAREL PUČELÍK

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay