Podpoří parlament nápravu křivd?
Vydání: 2008/14 Jak prožít stáří aktivně, 1.4.2008
Návrh zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi vláda projedná už 2. dubna. Pokud jej schválí, což předkladatelé návrhu shodně předpokládají, do rukou organizačního výboru sněmovny se dostane o osm dní později. Od 22. dubna by jej pak mohli poslanci projednávat. Pokud by šlo vše hladce, na podzim by pak legislativní proces završil svým podpisem prezident.Tak zní ovšem pouze teorie. Realita v parlamentu bude podle výhrůžek levicových poslanců poněkud jiná. Schvalování ještě ani nezačalo a předseda socialistů Jiří Paroubek už pohrozil úpravou případně schváleného zákona ve chvíli, kdy ČSSD vyhraje volby. „Volby přeměníme na referendum o tomto zákonu,“ oznámil v této souvislosti Jiří Paroubek a doplnil: „Děláme vlastní návrh, bude představen příští týden.“
Legislativní rada proto doporučila vládě ČR stvrdit úmluvu mezi vládou a církvemi smlouvami soukromoprávního charakteru, které by zajistily neměnnost dohody. „Výrazně zvyšuje jistotu, že to, co je dnes v zákoně a co bude vtěleno do smlouvy, zůstane tak i po volbách,“ uvedl předseda rady Cyril Svoboda a zároveň připustil, že jinak by socialisté po vyhraných volbách zákon skutečně upravovat mohli.
Předkladatel zákona, ministr kultury Václav Jehlička nečeká, že cesta zákona parlamentem bude jednoduchá. „Nemusíme si zastírat, že největší problém schválení tohoto zákona bude v Poslanecké sněmovně. V Senátu by to již problém být neměl,“ upřesnil Jehlička. Jeho kolega z vlády, kterého se dotýká především vydávání půdy řádům, ministr zemědělství Petr Gandalovič, pak v souvislosti s celým zákonem považuje za klíčovou číslici 101 – tedy nadpoloviční většinu poslanců, kteří pro normu zvednou ruku.
Zástupci církví v souvislosti s dohady o výši náhrady pravidelně připomínají, že nedostávají 270 miliard, ale právě jen dohodnutých 83. Hájí je i ministr Gandalovič. „Kdybyste sečetli všechny své hypoteční splátky za dobu například 20 let, tak zjistíte, že dům, o kterém jste si mysleli, že jste si jej pořídili zhruba za čtyři, pět milionů korun, vás fakticky stojí osm až deset milionů,“ upřesnil ministr.
Jak velká je částka a hodnota vydávaného majetku v porovnání s hrubým domácím produktem (HDP), vysvětlil makroekonom Martin Kupka: „Jsou to asi tři a půl procenta. Zajímavě vyzní i srovnání s veřejnými výdaji ve státním rozpočtu, ty činí 42,4 % ročního HDP.“ Připomněl také, že se jedná o zmírnění křivd, protože stát nebude kompenzovat ušlý zisk, zničení majetku a nevrací zdaleka vše. Za největší přínos zákona pak podle svých slov považuje posílení právního vědomí v Česku.
JIŘÍ MACHÁNĚ, čtk Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
