Podmínky získání významného církevního titulu

Vydání: 2009/32 Putování za kapličkami, 6.8.2009

Termínu bazilika je přisuzován dvojí význam – liturgický a stavitelský. Slovo „basilica“ označuje od středověku papežský čestný titul, udělený na základě přímého papežova svolení a který se podle kanonického práva vztahuje pouze na některé zvláště významné křesťanské chrámy. Baziliky je možné ve smyslu tohoto práva dělit na baziliky větší (basilica maior) a baziliky menší (basilica minor). V první skupině známe především čtyři největší patriarchální baziliky v Římě: Sv. Petr ve Vatikánu, Sv. Jan v Lateránu, Santa Maria Maggiore a Sv. Pavel Za hradbami. Jediná basilica maior mimo Řím je v Assisi. Basilica minor je čestný titul kostela, který je pod patronací papeže. O tento titul musí požádat duchovní správce kostela prostřednictvím diecézního biskupa a svou žádost patřičně zdůvodnit. Papež uděluje tento titul pouze významnějším kostelům. Zpravidla se jedná o věhlasná poutní místa, národní svatyně, historické kostely nebo kostely klášterní, které plnily úkol šíření víry, vzdělanosti a kulturnosti národa, či chrámy postavené v místě církví uznaných zázraků.

Důležité privilegium – odpustky

První a základní podmínkou pro získání titulu „basilica minor“ je prostorové uspořádání a umělecká výzdoba plně odpovídající platným liturgickým směrnicím. Chrám musí být konsekrován (posvěcen) a současně se má těšit výjimečnosti a vážnosti v rámci své diecéze. Například proto, že je v něm pohřben nějaký světec nebo jsou zde uchovávány významné relikvie, obrazy, sochy nebo toto místo připomíná některou z důležitých historických událostí v životě národa a cír- kve. Kostel musí být také centrem náboženského a pastoračního dění. První povinností vyplývající z titulu „basilica minor“ je dbát na patřičné vzdělávání věřících různými kurzy, cyklickými přednáškami a podobně. Zvláště je třeba dbát na rozšiřování znalosti a pochopení dokumentů papeže a magisteria církve, slavit svátky spojené se Stolcem apoštola Petra. Privilegia baziliky menší tkví zejména v možnosti získat plnomocné odpustky v den slavnosti sv. apoštolů Petra a Pavla a v dalších dnech, které si farnost sama stanoví – ve Žďáře to bude svátek sv. Zdislavy, sv. Mikuláše, slavnost Nanebevzetí Panny Marie a svátek sv. Benedikta. Navíc v jeden libovolný den v roce, který si věřící stanoví sami. Kostel se tak stává poutním místem nadaným zvláštními milostmi. Ve znaku baziliky je možno užít papežského symbolu, tj. „zkřížených klíčů“.

Baziliky menší v České republice

  Žďárská bazilika je patnáctou bazilikou minor v České republice. Tou první se stal poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami již v roce 1905. Následoval poutní chrám Panny Marie Bolestné v Bohosudově v roce 1924. Další baziliky byly vyhlášeny v roce 1926 ve Filipově, 1927 v České Lípě a 1928 první moravská bazilika na Velehradě. Po válce, v roce 1948, byl na baziliku povýšen chrám sv. Markéty v Praze na Břevnově. Následoval v roce 1974 sv. Jakub na Starém Městě pražském. V roce 1982 pak Svatý Hostýn a 1987 Staré Brno. Po sametové revoluci byl na baziliku povýšen strahovský chrám v roce 1991 a při návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 1995 Svatý Kopeček u Olomouce. Následovala bazilika v Jablonném v Podještědí v roce 1996 a Frýdek-Místek v roce 1999. Poslední jmenování baziliky se odehrálo v roce 2003 v Praze na Vyšehradě. A konečně – 2009: Žďár nad Sázavou.

Význam stavitelský

S označením bazilika se lze často setkat i v současném architektonickém popisu sakrálních památek. Nejedná se však o baziliku v pojetí kanonického práva, tedy kostel pod patronací papeže. Jde o typové označení pro starobylé kostely s konkrétními stavebně technickými atributy. Jedná se například o trojlodní stavbu. Tento pojem byl převzat z antiky, kdy představoval významnou, výstavnou a také přepychově vybavenou stavbu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay