Po stopách sv. Prokopa na Sázavě

Vydání: 2021/27-28 Putování od Velehradu k Tetínu, 29.6.2021, Autor: Tereza Zavadilová

Další fáze jedné z nejdůkladnějších obnov sakrálních památek v Česku se završila na Sázavě. Klášter zde roku 1032 založil poustevník Prokop. Jeho památku slavíme 4. července.


Gotické torzo s barokním kostelem sv. Prokopa, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Snímek Tereza Zavadilová

Areál svatoprokopského poutního areálu se měl po dvouleté komplexní rekonstrukci původně otevřít na konci loňského roku, pak ve výroční den Prokopovy smrti, tedy 25. března († 1053). Pandemie i chladné počasí však stavební práce zbrzdily, takže klášter otevřel své brány až ve druhé polovině června. Vše prodloužila i rekonstrukce sanktusníku (štíhlé věžičky kostela) nebo tympanonu (plochy nad vstupním portálem kostela). „Když se do nich tesaři pustili, zjistili, že je konstrukce střechy kostela v havarijním stavu a je potřeba udělat novou,“ líčí v neděli 20. června po slavnosti požehnání areálu Ivo Knížek, který měl na starosti stavební dozor. „Vyzvedli jsme ji heverem do výšky a šest měsíců měli nad kostelem levitující střechu! Co šlo, složili jsme pak zpátky jako lego,“ dodává s hrdostí.

Na obnově se podílelo 150 lidí – od řemeslníků po restaurátory. Zbrusu nová je fasáda kostela a prokoukl i jeho interiér včetně varhan, které zrekonstruovala zbraslavská dílna Rudolfa Valenty. A mimo monumentálního gotického torza z červeného pískovce (pozůstatku nedokončené středověké přestavby) se obnovilo i nádvoří před zrekonstruovanou farou a bývalými konírnami.

Krypta „v nebi“

Klášter ve středověku proslul slovanskou liturgií a písemnictvím. Zdejšímu skriptoriu se připisuje vznik pozdějších Pražských hlaholských zlomků. Tradice liturgie slavené v národním jazyce na návštěvníka dýchne hned u vstupu do kostela. Zdobí jej totiž mříž s nápisy v hlaholici ze Studia acht architekta Václava Hlaváčka, autora projektové dokumentace obnovy. Dobovou atmosféru má i krypta, jejíž lustr ve tvaru kružnice (dílo sklářů z Nového Boru) odráží slova v hlaholici na okolní stěny. „Sázava je jedním z mála míst na světě, kde vcházíte do krypty, ale jste ‚v nebi‘ – okny se díváte nad koruny stromů. Jsem vděčný, že jsem mohl dokončit toto dílo architekta Jana Sokola (otce nedávno zesnulého filozofa), které komunisté v 50. letech znemožnili,“ zdůrazňuje Hlaváček. Na Sázavě nyní zbývají dokončovací práce. A jakmile budou peníze, může tým pokračovat ještě restaurováním kostelních lavic – dodává Ivo Knížek.

Svatý Prokop (kolem roku 970–1053) pocházel ze zemanské rodiny z nedaleké Chotouně, oženil se a měl syna Jimrama. Působil na hradišti Kouřim na Kolínsku a později (už asi jako vdovec) přišel do Břevnovského kláštera, kde přijal řeholní jméno Prokop. Pak se vydal poustevničit do dnešního pražského Prokopského údolí a kolem roku 1007 odešel na Sázavu. Zde žil asketickým životem, mýtil les a obdělával získanou půdu. O 25 let později založil klášter – čtvrtý nejstarší v Českých zemích. „Oproti Břevnovu nebo Zbraslavi byl zpočátku poměrně malý, žilo zde 20 mnichů,“ říká P. Radim Cigánek, duchovní správce farnosti Sázava – Černé Budy, který zde působí šest let a na obnovu místa dohlížel.

Původní kostel byl dřevěný a obklopovala jej soustava srubů. Později zde byla vybudována kapitulní síň, křížová chodba, dormitáře (ložnice mnichů), kuchyně a sklad potravin (celarium), refektář, šatna (vestarium) či zmíněné skriptorium. Nejstarší kamennou stavbou je tzv. tetrakoncha, pětiapsidová rotunda, která sloužila jako románská svatyně a jejíž základy jsou dodnes vidět v klášterní zahradě.

TEREZA ZAVADILOVÁ





 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 30 20. – 26. července 2021

Malé farnosti, které v létě ožijí

Zatímco farnosti velkých měst v létě prořídnou, na řadě míst znamenají prázdninové měsíce velké oživení a povzbuzení. Nahlédli jsme do několika takových v Beskydech…

celý článek


Staří lidé jsou „bohatí mnoha lety“

Papež František zahájil letos v březnu Rok rodiny Amoris laetitia (Radost z lásky) a v jeho rámci se bude 25. července poprvé slavit Světový den prarodičů a seniorů. Rok…

celý článek


Františkův porciunkulový zázrak

Na mnoha místech nejen v Česku se 2. srpna každoročně slaví tzv. Porciunkule. Často se ale už zapomnělo, kde má tento svátek svůj původ.

celý článek


O dětech křehkých a odolných

Současné děti patří ke generaci sněhových vloček: jsou křehké, přecitlivělé, nemají výdrž. Opakem jsou děti tzv. nerozbitné. Slovenská publicistka a ředitelka školy…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay