"Po devadesátce podle statistiky málo lidí umírá"

Vydání: 2006/19 Etické otazníky gynekologie, 9.5.2006, Autor: Jiří Macháně

Cenu Gratias Agit udělil 4. května ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda osobnostem i organizacím, které svým významem nebo činy přispěli k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. „Úplný obraz, jméno naší země, tvoří životy lidí, jejich svědectví a dílo. Ctnosti a hodnoty přetrvávají a našemu jménu dávají život,“ prohlásil při předávání cen ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Poté, co ocenil kardinála Tomáše Špidlíka uvedl, že tento Čech působící ve Vatikánu splňuje kritéria pro udělení vyznamenání na sto procent. „On je ten, který spojuje kultury, lidi i reprezentanty různých období historie. Nazval bych jej svorníkem, který činí stavbu pevnou,“ uvedl ministr Svoboda. Podle jeho slov kardinál Špidlík celou svojí činností ukazoval na Českou republiku. „Měl otevřené dveře pro všechny, kdo přijížděli do Říma, staral se o studenty. Také nám svým celoživotním dílem zpřístupnil východní spiritualitu,“ doplnil Cyril Svoboda.
(mach)

Po slavnostním předání cen Gratias Agit jsme kardinála Tomáše Špidlíka poprosili o krátký rozhovor. Skromně a ochotně nám vyhověl a neodpustil si ani žerty na svůj účet.

Udělalo vám ocenění radost?
(Pan kardinál se rozzáří úsměvem.) Víte, já už ve svém věku žádné ceny moc nepotřebuju. Ale je to opravdu moc hezké, že Česko se zajímá také o nás, kteří jsme v cizině něco udělali.

Katolická církev v Česku nepatří zrovna mezi ty nejpopulárnější instituce. Překvapilo vás, že vás ministr Svoboda vybral jako reprezentanta tohoto společenství?
Tož, já na tuhle nepopularitu nevěřím. Lidé jsou vždycky trochu jiní, než jak se dělají navenek. A Češi jsou už moc dlouho zvyklí dělat ze sebe ateisty, ale ve skutečnosti jimi podle mého zas tak moc nejsou.

Když se ohlédnete za svou prací, co se vám nejvíc podařilo a dělá vám radost?
Že mi zatím všechno vyšlo. Je mi 86 let, všichni mí kolegové už zemřeli, a já ještě pořád můžu pracovat. Mohu Pánu Bohu poděkovat, že z těch knih, které jsem dosud napsal, je pořízeno už asi stopadesát překladů. Sedm je jich dokonce arabsky. Ještě mi snad pár let na práci zbývá. Musím se ale dočkat devadesátky. Víte proč? Poněvadž po devadesátce podle statistiky už málo lidí umírá.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay