Po Akci K režim změnil klášter v léčebnu

Vydání: 2020/17 Kdy na mši svatou do kostela?, 21.4.2020, Autor: Pavel Sršeň

Příloha: Diecézní zpravodajství - Královehradecká diecéze

Na komunistickou Akci K v dějinách želivského kláštera jsme se zeptali převora premonstrátské komunity v Želivě P. Tadeáše Spišáka.




Minulý týden byl želivský klášter v noci ozářen červenou barvou na připomínku perzekuce řeholníků. Jak vnímá Akci K generace premonstrátů, která ji nezažila?

Když žijete přímo v želivském klášteře, nemůže se vás to nedotknout. Při prohlídkách o této události mluvíme pokaždé. Zapsala se velmi hluboko do našich dějin a náš generální opat Jos Wouters říká, že některé události charakter kláštera poznačí jako nové navštívení Pána Ježíše. V roce 1950 nás Kristus navštívil skrze své utrpení. Na akci K vzpomínáme také vždy, když se řekne jméno Josef Toufar, protože po jeho zatčení byl uvězněn i náš opat Bohumil Vít Tajovský.

Želivští řeholníci byli tehdy v noci odvezeni pryč a v klášteře vznikl internační tábor. Byli sem někteří z nich přivezeni zpět?

Naši bratři byli společně s jinými řeholníky odvezeni do internace v Broumově. Zde byli želivští premonstráti nějaký čas internováni v čele s emeritním opatem Bedřichem Vavrouškem a tehdejším převorem našeho kláštera. Opat Bedřich pak zemřel na Moravci, který se na chvíli stal soustřeďovacím táborem. Nikdo z nich se do Želiva nevrátil, protože jakmile v Želivě skončila internace 464 kněží, klášter se proměnil v psychiatrickou léčebnu, která zde byla až do roku 1991.

Dá se srovnat perzekuce řeholníků a řeholnic?

Jen Bůh umí vše skutečně posoudit. Před ním se neschová žádné utrpení, ani toho pro nás nejméně známého trpitele. Co vím z vyprávění nebo zaznamenaného svědectví, někdy se na sestrách používaly ještě horší manipulační nástroje a praktiky než na řeholnících. Vezměme v úvahu, že se jedná o něžnější pohlaví, o sestry, jejichž povoláním je být duchovními matkami. S kterou matkou by někdo zacházel tak jako s některými sestrami v době internace?!

Lze po tom všem říci, že i z takové tragédie se dá něco „vytěžit“?

Bez perspektivy vzkříšení, která se zjevuje na osobě Ježíše Krista, by zřejmě žádný kněz nestál tolikrát nad rakví zemřelého. A asi bychom neustáli ani takovou nepravost, jaká se přihodila internovaným kněžím. Troufnu si říct, že po tolika letech svobody, kterou zažíváme, a klidu válečných zbraní je naše mladší generace trochu zhýčkaná. A proto obdivuji všechny kněze, kteří bez jakékoli záště, zatrpklosti a zahořklosti, často s úsměvem na tváři, ve stáří unesli všechny nespravedlnosti, falešná obvinění, předsudky, manipulaci a demagogii, všechno to zlé, čeho se jim dostalo.

Chtěl bych mít tuto jejich víru. Když potkám jakéhokoli starého člověka, který má nadhled a srší humorem, okamžitě ho žádám o požehnání, abych i já ve stáří měl tento dar.

PAVEL J. SRŠEŇ
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay