Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016, Autor: Jiří Macháně

Je pátek 12. února a západočeskou metropolí se roznesla zvěst, že právě dnes zde nuncius přednese jmenovací papežskou bulu nového plzeňského biskupa. „Bude to Tomáš Holub,“ nese se katedrálou k těm, kteří zatím k chrámovému vchodu nevidí. „Ale ne, ten je tady, protože je to generální sekretář ČBK,“ opáčí neznámý znalec. „A kdo jde ještě s nimi?“ – „Ten mladý přijel s nunciem, to by mohl být on! – Nesmysl, ten je moc mladý. Tleskej, je to určitě Tomáš Holub!“ zní jednoznačná výzva. Do zvuku varhan se katedrálou šíří potlesk.
Tajemství zaplnilo katedrálu
„Je poledne, čas na modlitbu Anděl Páně,“ vítá přítomné biskup František Radkovský a zahajuje modlitbu. Lavice v katedrále jsou zaplněné, lidé stojí i v bočních lodích. Jmenování nového biskupa je přitom do poslední chvíle přísně utajováno. Po Plzni se však velmi rychle rozkřiklo, že v pravé poledne se lidé dozvědí, kdo bude po Františku Radkovském jejich novým pastýřem. SMS, sociální sítě, telefonáty – právě tak se svolali lidé do hlavního chrámu diecéze. Hodně z nich si ke sv. Bartoloměji odskočilo jen na chvíli z práce. Je to historický okamžik. Vždyť se tu naposled odehrál v roce 1993!
Nuncius Giuseppe Leanza přistupuje k ambonu a přednáší bulu papeže Františka, v níž určuje nového biskupa: „Mám radost, že jako apoštolský nuncius v České republice vám mohu oznámit, že Svatý otec dnes jmenoval biskupem plzeňské diecéze Tomáše Holuba.“ Už není pochyb. Katedrálou zní bouřlivý potlesk. Nový biskup vstává a usmívá se směrem k zaplněným lavicím.
Bouřlivý potlesk Františku Radkovskému
Papežův vyslanec arcibiskup Leanza pokračuje v přednesu buly. Když pronáší slova díků a ocenění směrem k biskupu Františku Radkovskému, přítomní lidé, ještě než uslyší doslovný překlad z úst generálního vikáře plzeňské diecéze Josefa Žáka, rozeznívají katedrálu dlouhým, několikaminutovým potleskem.
Kněží, řeholnice, věřící i zástupci města vstávají a neskrývají dojetí, biskup Radkovský zase rozpaky. Všichni se otáčejí právě k němu, včetně jeho nástupce, který později potvrzuje, že moc dobře ví, jak náročné bude převzít biskupskou službu po pastýři, jakým byl právě František Radkovský.
Čerstvě jmenovaný biskup následně promlouvá a připomíná shromážděným lidem biblické čtení, kde Šalamoun hovoří o obrovském rozechvění z nástupu na trůn po svém otci, králi Davidovi, tak velkém muži. „Podobné rozechvění teď cítím i já,“ přiznává Tomáš Holub.
Nového biskupa dále přicházejí přivítat zástupci kléru a věřících s kyticí. S pozdravem spěchá plzeňský primátor. „Chci nyní jménem města nejen přivítat nového biskupa, ale také poděkovat za práci Františka Radkovského. Byla to opravdu velká čest a moc si toho vážím. Těšíme se s Tomášem Holubem na velmi úzkou spolupráci, jak je tomu tady v Plzni zvykem. Jsme připraveni Vás ve Vaší práci plně podpořit,“ slibuje novému pastýři diecéze primátor Plzně Martin Zrzavecký.
Na závěr Mons. Tomáš Holub připomíná svého křestního patrona sv. Tomáše a přeje si, aby byl podobně jako on schopen se Krista otevřeně ptát, když si nebude vědět rady, a aby byl schopen v novém postavení i pokorně vyznat: „Pán můj a Bůh můj.“ Slavnost uzavřel biskup František Radkovský opět modlitbou. „Takže, Tomáši, ať ti Pán žehná!“ popřál na úplný závěr svému nástupci. Z katedrály pak vyprovodil nového i stávajícího biskupa opět bouřlivý potlesk. A jak je v Plzni zvykem, i zájem novinářů.