Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Vydání: 2022/5 Papež nově ustanovil katechety, 25.1.2022, Autor: Alena Scheinostová

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších kostelů u nás – chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.

 
V interiéru kostela Nejsvětějšího Srdce Páně návštěvníka vítají sochy českých patronů s Kristem uprostřed. Snímek ČTK

Architekt Jože Plečnik ve svém ateliéru v roce 1943. Snímek Wikimedia Commons

Letos jsou vlastně plečnikovská výročí hned tři – 7. ledna před 65 lety zemřel, 8. května si pak připomeneme 90 let od posvěcení vinohradského chrámu. Slavil by Plečnik s námi? Životopisci jej líčí jako velmi skromného a silně asketického muže a zbožného katolíka, který dokonce ve svých kostelích odmítal projektovat topení. „Tohle moderní svinstvo nepatří do katolického chrámu Páně,“ protestoval s tím, že „kostel není ani kino, ani bar, ani divadlo, nýbrž kalvárie“. Kostely pokládal za vrchol své tvorby.

Rodák z Lublaně absolvoval studia architektury ve Vídni u průkopníka moderní urbanistiky Otta Wagnera, v Itálii a ve Francii. Ve Vídni začal také pracovat a v roce 1910 odešel do Prahy vyučovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 jej československá vláda vybrala jako architekta pro obnovu Pražského hradu a na jeho úpravách i na rekonstrukci lánského zámku pak Plečnik pracoval v součinnosti a souladu s prezidentem Masarykem až do 30. let. Za tuto práci nikdy nepřijal žádný honorář – říkal, že tato práce sama je pro něj poctou a odměnou.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je posledním Plečnikovým pražským dílem. Přitom když byla roku 1919 vypsána soutěž na jeho výstavbu, slovinský architekt se jí vůbec nezúčastnil. Uspěli v ní však jeho studenti a ti jej vzápětí spolu se zadavateli vyzvali, aby se díla ujal. Monumentální stavba, inspirovaná starokřesťanskou architekturou Středomoří, vyrostla v letech 1928–1932. Centrální loď má rozměry 26 x 38 metrů a 14metrovou výšku, stavbě dominuje široká 42metrová věž se šesti zvony a měděnou bání s čtyřmetrovým křížem. Věž zdobí rozměrné kulaté okno s hodinami. V podzemí chrámu se nachází ještě prostorná klenutá kaple.

V letech 2010–2015 zde byl farářem nynější světící pražský biskup Zdenek Wasserbauer. V té době společně s fotografem Martinem Frouzem připravili reprezentativního duchovního průvodce tímto jedinečným místem (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Triton 2013). „Zcela souhlasím s názory, že tento kostel patří mezi vůbec nejvýznamnější duchovní stavby 20. století,“ podotýká biskup Wasserbauer pro KT. „Vždy mě oslovoval a během mého farářování se mi líbil stále více. Čím dál lépe jsem mu také rozuměl, k čemuž jistě napomohlo, co jsem si o stavbě přečetl – zejména v korespondenci Jože Plečnika se zdejším kaplanem P. Alexandrem Titlem (pod názvem Nejměnujte me nikdy… vyšla roku 2010 péčí Přátel Prahy 3 – pozn. red.). Vidět během dne, jak slunce proniká vitrážemi, nebo zůstat v kostele v noci – to je až mystický zážitek, podobně jako stoupat po rampě ke kostelním hodinám,“ zdůrazňuje biskup a pokračuje: „Tyto obrovské hodiny – největší v České republice – zaujmou už zvenčí a připomínají člověku čas života, který neúprosně ubíhá všem stejně, ale který má jednou vyústit do Kristovy otevřené náruče vítající všechny, kteří vstoupí do lodi kostela.“ Socha Krista s rozepjatými pažemi dominuje oltářní stěně v ose lodi.

Společenství kolem oltáře

Plečnika fascinovaly stejně tak prvokřesťanské sakrální stavby jako architektura doby Karla IV. a snažil se své kostely navrhovat tak, aby se v nich věřící mohli shromažďovat na dosah oltáři. Podle mnohých tím předešel myšlenky Druhého vatikánského koncilu. „Dnes bychom to nazvali úsilím o novou evangelizaci. Jako hluboce věřící umělec hledal Plečnik rovnováhu mezi tím, co považoval za základ katolické víry a liturgie, a tendencemi moderní doby,“ vystihl slovinský znalec jeho díla Damjan Prelovšek v roce 2012 při zahájení plečnikovské výstavy v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

„Chrám předběhl svoji dobu také koncepcí zázemí. Je to obrovský prostor, kde současně v různých místnostech může probíhat nebohoslužebný program. Plečnik si uvědomoval, jak důležité je, aby se lidé i mimo bohoslužby setkávali, vzdělávali, připravovali, radovali,“ dodává biskup Wasserbauer. Díky poloze kostela se tu i během všedního dne stále zastavuje ke ztišení mnoho kolemjdoucích.

Pocta české tradici

Ačkoli byl Plečnik v houstnoucí atmosféře 30. let národovci napadán jako „cizák, který ničí posvátné české dědictví“, vinohradský kostel naopak českou duchovní tradici respektuje a rozvíjí. „Základní kámen byl posvěcen v den 10. výročí republiky 28. října 1928, v kryptě jsou k výzdobě použity kameny pocházející z Pražského hradu a hlavní čeští patroni jsou zobrazeni na celé stěně za oltářem kolem centrální sochy Krista,“ zdůrazňuje Zdenek Wasserbauer. Kostel byl posvěcen ještě před svým dokončením, v interiéru dosud chyběly právě sochy českých patronů, ale také třeba boční oltáře. Plečnik jej hotový nikdy neviděl.

Od roku 2018 má chrám i nový originální prvek: elipsovitý oltář z carrarského mramoru podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta a z ruky sochaře Petra Váni.

Letošní rok prožívají Slovinci jako Rok Jože Plečnika a pořádají festivaly, konference a výstavy. Lublaňské Plečnikovo muzeum nechává nahlédnout do svých prostor i virtuálně, na adrese burger.si. Novou dvoueurovou minci na architektovu počest ozdobí detail jeho slavné knihovny v Lublani, vychází i životopisný komiks. Skromněji si jubileum připomínají Češi – vedle televizní reprízy dokumentu Dotknutí hvězd, dostupného v iVysílání ČT, je to ražba pamětní stříbrné mince s Plečnikovým portrétem v hodnotě 200 korun. Pražský hrad chystá výstavu. Pouhým plánem zatím zůstává vybudování Plečnikovy aleje pod Hradem.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Zpravodajství



Aktuální číslo 22 24. – 30. května 2022

Jan Graubner: Říkat Bohu ano

Arcibiskup Jan Graubner poskytl KT při příležitosti svého jmenování na pražský svatovojtěšský stolec rozhovor.

celý článek


Vojáci se v Lurdech modlili za mír

Na 10 tisíc poutníků ze 42 zemí světa se sešlo v polovině května ve francouzských Lurdech na 62. mezinárodní vojenské pouti. Po covidové odmlce opět přijeli také Češi.

celý článek


Různé pozvánky na cestu...

Jak zakoušely Boží přítomnost ve svém životě některé osobnosti, s nimiž jsem měl možnost dělat knižní rozhovory?

celý článek


Jak sladit noty na prázdniny

Známky školáci zdaleka uzavřené nemají, ale rodiče už začínají plánovat prázdniny i dovolenou. Do kempu, na chatu, na hory nebo k moři? Za kolik a kam? Vlakem, autem nebo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay