Musel být konformní, měl jsem pošetilý nápad dělat nedostatkového údržbáře OPBH, chodit po bytech, být mezi lidmi. Ouha, kádrovačka mne prokoukla ještě bez posudků. V resortu školství ani na odlehlém místě jsem nesměl ani topit. Cítili, že bych přerostl do pozice významnější. Našly se podniky, ale třeba s havarijním zařízením, s neomezenými přesčasy neplacenými , s ochotou dělat cokoliv. A DRŽET HUBU. Což mužům smrtonosné, začnou pohrdat sami sebou, když je nevypne psychosomatika, končí žalostně v lihu a obdobných neřestech.

Materialistický plochý život v nich hledá náhradní vertikálu. Ne náhodou česko prohraje víc, než jsou obraty celých odvětví. Nebe na zemi nelze opatřit standartně, lze o něj alespoň hrát. Pár miliard pro církev rozžhaví doběla nejen diskutéry, desetinásobky v automatech nechávají publikum v klidu, ač lidé v krachu potom visí státu na krku mnohem víc, než církev.

Televizní divák záhy pochopí, že hezký svět obrazovky není pro něj. Že je vyloučen jen na přihlížejícího, tím spíše se vrhá do ztracených investic, aby nějak obstál sám před sebou a necítil se zcela bezmocný, zcela neschopný. Do prostředí v TV zobrazovaného tím nevstoupí, ale udělal, co mohl.

Pokud někdo snad peníze vlastní, stát si dotiskne jiné. Konečně je to jen smlouva, dávno to není kov, jehož množství v ruce vlastníka jej zdražuje.

Lze ztratit rozum, nikoliv práci. Pracují nevidomí, paraplegici, senioři. Stačí jen hledět, co lidé potřebují a zda na to stačím. A nechtít za to více, než oni mohou poskytnout. Ovšem paneláky z toho asi vydržovat mnohý nedokáže, nebo ani bydlení na zámku.

"Ano, můžete jezdit do práce trabantem, který je rozhodně méně komfortní než mercedes, ale pak v té práci nemusíte tak tvrdě „makat“. Abyste si pořídili komfortní vůz, čeká vás mnohem větší zápřah."
NESMYSL. Nejvíce peněz, majetku a drahých vozů mají po sametové revoluci Ti, co tunelovali a kradli ve velkém! Svojí prací si to určitě nepořídili!!!