26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Pečujme o evropské sousedství

29. 9. 2020

|
Tisk
|

Rakouský redemptorista P. MARTIN LEITGÖB prožil v Praze téměř deset let – osm z nich byl farářem německojazyčné farnosti u kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce a mluví také česky. Od září nyní působí na německém poutním místě Schönenberg.

Vydání: 2020/40 Starost o zemi svatého Václava, 29.9.2020, Autor: Tereza Zavadilová

 
Asi nejsilnější pro mě byla samotná práce ve výborné, pestré a živé farnosti plné rozdílných lidí. Těžko ji srovnat s jakoukoli jinou.
Obecně se farníci dělili do tří skupin: na ty, kteří v Praze dočasně pracují a pak se zase odstěhují za prací jinam (jejich děti jsem učil náboženství na německé škole), dále na smíšené rodiny, jejichž děti už chodí na českou školu a kteří jsou rádi, že se mohou pobavit s krajany. A do třetice na české občany německé národnosti. Jak kdysi řekl kardinál Duka, němčina není v Česku cizím jazykem. A tuto farnost dobře charakterizuje právě jazyk, ne území. Vlastně je tu ještě čtvrtá skupina, kterou tvoří turisté.
Nás křesťanů, a zvláště katolíků, ubývá. Ale v Praze jsem zažil, jak společenství může růst: na počátku přišlo na nedělní mši svatou okolo dvaceti lidí, zatímco po osmi letech jich bylo běžně až čtyřikrát tolik.
Mimo přípravu na první svaté přijímání a biřmování to byl ministrantský kroužek, skupinka matek s dětmi nebo ekumenický seniorský kruh. Výborná byla též spolupráce s evangelickým společenstvím: čtyřikrát za rok jsme pořádali ekumenickou bohoslužbu a také náboženství jsem vyučoval společně s evangelickou farářkou, přičemž žáci byli katolíci, evangelíci i pravoslavní.
Potěšilo mě, že jsme mohli zůstat s farníky ve spojení. Na každou neděli jsem připravoval podklady pro domácí bohoslužby, ale zároveň jsem lidi povzbuzoval, aby klidně zvolili jinou formu. Online přenosy jsem odmítl, protože jsou nekreativní – kněz dělá totéž, co obvykle, jenom před kamerou. Navíc to podporuje představu, že „jedeme dál jakoby nic“. Při liturgii by ale lidé měli být doopravdy ve spojení. A s karanténou dostali příležitost hledat i nové způsoby, jak se společně modlit.
Všiml jsem si, že v Německu a částečně i v Rakousku lidé pociťovali mnohem větší strach. Církev tam hodně ustoupila státu, někde jeho požadavky splnila na 120 %. Podle mě míra úzkosti souvisí i s mírou blahobytu: čím je společnost bohatší, tím větší má strach, že o něco přijde. Tím samozřejmě nechci říct, že by Česko nebyla bohatá země.
Tehdy začala iniciativa „Soboty pro sousedství“, kdy se mladí lidé potkávali na česko-rakouských hranicích. Já se tehdy bohužel zúčastnit nemohl, a tak jsem si řekl, že bych mohl uspořádat mši svatou poblíž svého rodiště, které je dvacet kilometrů od Znojma. Jenže hranice byly stále zavřené. Byla to trochu disidentská akce. Církev a křesťané obecně mají odbourávat strach. Je to podstatná součást naší víry. Kde je velká víra, strach bývá malý – a naopak.

P. MARTIN LEITGÖB CSsR (*1972) je rakouský redemptorista (kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), do řádu vstoupil roku 2001 po doktorandském studiu teologie. Osm let vedl pražskou německojazyčnou farnost u kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce, zapojoval se do aktivit sdružení Ackermann-Gemeinde, učil náboženství na německé škole a vypomáhal v českých farnostech. Nyní působí na německém poutním místě Schönenberg. Pražskou farnost po něm přebírá německý kněz P. Thomas Hüsch.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou