26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Papežova slova v EP patřila nám všem

2. 12. 2014

|
Tisk
|

Projevy papeže Františka v Evropském parlamentu a Radě Evropy mnozí europoslanci zhodnotili jako to nejlepší, co zde zatím bylo k slyšení.

Vydání: 2014/49 Papež v Turecku vybídl ke sjednocení, 2.12.2014, Autor: Alena Scheinostová

Mons. Tomáš Holub, generální sekretář ČBK
Šlo zatím o nejkratší Františkovu apoštolskou cestu do zahraničí, ale s nejdelšími projevy: v europarlamentu i v Radě Evropy papež promlouval vždy déle než půl hodiny. Oba projevy byly plné silných myšlenek, doporučuji každému, aby si je prošel a podtrhal. Já bych zvláště upozornil na papežův důraz na mír, jak jej představil v Radě Evropy – jako cíl úsilí evropských institucí a jako Boží dar. A zdůraznil bych výzvu budovat multipolární Evropu, kde se pohled a hodnota různých národů a kultur mísí v harmonii, a přitom si uchovávají svou jedinečnost.
Nespustit ze zřetele každodenní problémy a aktuální výzvy, ale zároveň směřovat k velkým ideálům – to papež ilustroval obrazy topolu čnícího k nebi a s hlubokými kořeny či vizí Aristotela a Platóna ukazující k nebi i k zemi. Je otázkou, zda Františkovo vystoupení může reálně něco změnit. Jestli je jeho charisma tak velké, aby obrátilo srdce těch, kdo mu naslouchali, v to můžeme jen doufat. Určitě však vystoupil jako někdo, kdo přináší silné ideje, a potlesk vestoje, který si vysloužil, signalizuje, že přinejmenším pro tu chvíli své posluchače zasáhl opravdu do hloubky.
P. Marek Vácha, kněz, přírodovědec a spisovatel
Papež si ve Štrasburku vysloužil potlesk vestoje, a pokud bych měl někdy dětem v náboženství vysvětlit, co přesně znamená být solí země, kvasem nebo světlem světa, poukázal bych právě na tento jeho projev. František připomněl Evropanům důležitou věc: kým jsou a odkud přišli. Připomněl italského básníka Klementa Reboru a jeho obraz topolu s větvemi čnícími k nebi a kořeny vnořenými do půdy. Bez kořenů strom uschne. Myslím, že se papež dotkl nejpalčivějšího problému Evropy. Naše společnost je, zdá se, hodnotově vymknuta z kloubů, nejistá tím, kdo je člověk, kdo jsme a kam směřujeme, co
je to rodina a jakou hodnotu má život.
Papež přitom pouze nahlas pojmenoval, o čem mnozí před ním uvažovali. Ano, Evropa ve své touze osvobodit člověka od všeho a ve snaze vyletět výš jakoby přeťala své vlastní kořeny – aniž postřehla, že na místo původních hodnot přiletěli běsi. „Zmizí-li kořeny, kmen pomalu chátrá, až odumře, větve kdysi vzpřímené a bujné se nakloní k zemi a opadnou,“ připomněl politikům papež. Jeho projev může znít v naší zemi velmi povědomě, vždyť se u nás stále zpívá zbožná píseň: „Dědictví otců zachovej nám, Pane.“ Myslím, že přesně o to se v současné Evropě hraje – aby si totéž mohli jednou zpívat naši pravnukové o nás.
KRISTINA KOLDINSKÁ, docentka sociálního práva a členka komunity Sant’Egidio
Skutečnost, že papež František byl pozván do EP, je dle mého názoru stejně historická, jako bylo pozvání papeže Pavla VI. na Valné shromáždění OSN v roce 1965. Žijeme v podobně historicky převratné době, kdy je navýsost žádoucí, aby byla Evropa kontinentem nadále stojícím na míru a ochraně lidské důstojnosti v rámci celé lidské rodiny.
Krása papeže Františka spočívá v jeho sympatické nevyzpytatelnosti: umí příjemně překvapit každého, i toho, kdo jeho projevy sleduje již déle. Takovým překvapením mohl být jeho mimořádný důraz na důstojnost člověka, již velmi hluboce, ale zároveň srozumitelně vysvětlil, když ji dal do neoddělitelné souvislosti s transcendentnem. Jeho projev zcela odráží jeho spiritualitu se vší jeho moudrostí, velkorysostí i neustálým úsilím strhnout pro Boží věc lidi okolo.
Papežův projev nebyl vyřčením politického programu ani návodem, jak by se měla změnit legislativa EU. Prostřednictvím europoslanců chtěl František hovořit k obyvatelům všech zemí, jež reprezentují. Jeho slova tedy patří každému z nás a je na nás, zda bude mít jeho řeč reálný dopad na stav Evropy. Ten totiž nemají v rukou ani tak politici – závisí na jejích občanech, a možná o to více na křesťanech mezi nimi. Na tom, zda dáme průchod lhostejnosti, nebo postavíme naši společnost na transcendentní důstojnosti člověka a úctě k lidským právům.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou