26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Papež si je pečlivě vybírá sám

23. 8. 2022

|
Tisk
|

Jak se v minulých staletích formovala kardinálská služba, jak její podobu rozvíjí papež František a kdo byl kardinál-laik? Nejen dějinné souvislosti přibližuje pro KT historik, teolog a univerzitní kaplan P. TOMÁŠ PETRÁČEK.

Vydání: 2022/35 Papež svolává všechny kardinály, 23.8.2022, Autor: Filip Breindl


Původně to byli faráři významných římských kostelů, jejichž počet postupně narůstal. Proto i současní kardinálové mají přidělen jeden z římských chrámů – mimochodem podle jejich významu se odhadovala jejich „váha“ ve vedení církve. Postupně hráli stále důležitější roli jako institucionální opory papežství.
Zásadním předělem je 11. století, kdy Gregoriánská reforma zásadně proměnila způsob volby papeže. V předchozích staletích byl papež volen aklamací (veřejným vyvoláváním souhlasu – pozn. red.) římského lidu a kléru. To umožňovalo jednak masivní manipulace ze strany starých vlivných římských rodin, které tam chtěly prosadit své členy jako nástroj přístupu k moci a majetku vyplývajících z papežství a vlády nad církevním státem, a jednak to dávalo prostor intervence i římským císařům, kteří reálně sídlili za Alpami, ale měli zájem i na obsazení papežského stolce. Proto po synodě v Lateránu papež Mikuláš II. roku 1059 stanovil, že voliteli papežů budou kardinálové, kteří sami budou jmenováni výhradně papežem (a biskupové vybraných diecézí). V dobových pramenech se označují jako humilis kreatura (pokorné stvoření), jsou „kreováni“, doslova stvořeni papežem, aby mu pomáhali v jeho úkolech – a v případě uvolnění papežského stolce na společném shromáždění (konkláve) co nejdříve zvolili jeho nástupce. Stali se tak pilířem kontinuity nejvyšší moci a autority univerzální církve.
Další staletí ale trvalo, než své pravomoci potvrdili, než se vypracovala pravidla konkláve, aby se zabránilo nežádoucím manipulacím zvenčí. Během středověku a novověku se kardinálský titul stal symbolem prestiže, moci a bohatství, kardinálové patřili mezi nejbohatší a nejvlivnější muže své doby.
Dlouho to byla skutečně především italská a kuriální záležitost, mimoitalští kardinálové byli spíš výjimkou, draze zaplaceným oceněním za prokázané služby nebo součástí diplomatických a mocenských her. Teprve od
19. století se stává pravidlem zdobit kardinálským kloboukem významné evropské biskupské stolce, ještě dlouho nicméně početně a vlivem dominují italští kardinálové. Až koncem
19. století přichází na kurii řada mimoitalských prelátů, kteří jsou kreováni kardinály. Důležitým předělem je konzistoř roku 1946, kdy Pius XII. jmenoval řadu mimoevropských kardinálů a snažil se internacionalizovat i kurii. V důsledku toho další papežové (Pavel VI., Jan Pavel II.) stanovují maximální počet kardinálů a omezují věk, kdy mohou vykonávat aktivní volební právo, na 80 let.
Protože papežství je stále absolutistická monarchie a v podstatě dvorská společnost, změny v kardinálském sboru, hlavně pověření či nepověření různými úkoly, jsou pečlivě sledovány vatikanology, jelikož signalizují důležité personální a ideové posuny uvnitř nejvyššího vedení církve. Srpnová konzistoř asi žádnou zásadní roli hrát nebude, ačkoliv projednání nových předpisů o kurii dává kardinálům konečně příležitost sejít se na delší dobu a vzájemně se poznat, což bude důležité při dalším konkláve.
František dosud s kardinálským sborem jako celkem pracoval minimálně, zřejmě i kvůli jejich velkému počtu, který těžko dovoluje efektivní rokování. Proto si pro reformu kurie vybral malou skupinu kardinálů a v jeho okolí působí především kardinálové, kterým důvěřuje a na které spoléhá (např. Michael Czerny). Pro přípravu reforem je kardinálský sbor příliš velký a z hlediska celé církve vlastně i dost málo reprezentativní. Přínosnější a efektivnější se jeví biskupské synody a započatý synodální proces dávající šanci angažovat větší část církve.
Zatímco Benedikt XVI. respektoval relativně novou tradici (z 19. století) jmenovat kardinály arcibiskupy z významných tradičních metropolí, papež František s každým novým kreováním kardinálů více a více jmenuje především podle osobních kvalit, osvědčenosti a pastoračního přístupu. Vytváří tak někdy ošemetné situace, kdy kardinálem jmenuje pomocného biskupa nebo biskupa sufragánní diecéze, jehož arcibiskup-metropolita kardinálem není. Drží se také své strategie myslet na periferie a kardinály jmenuje ze zemí a prostředí, odkud dosud nikdy jmenováni nebyli. Zatímco výběr biskupů zjevně ponechává na kongregaci pro biskupy, nové kardinály pečlivě vybírá sám bez ohledu na relativně nové tradice či dřívější snahy opatrně vyrovnávat například počty německy a francouzsky mluvících kardinálů.
Katolická církev až do Druhého vatikánského koncilu striktně rozlišovala mezi jurisdikcí a mocí svěcení. Jinými slovy byly stovky biskupů a opatů, kteří nikdy nepřijali vyšší svěcení (jáhen, kněz, biskup), ale reálně řídili své diecéze či kláštery a vykonávali moc. Často to byli muži, které k tomu určila rodina, žili světským stylem života, proto se nenechali vysvětit. Na výkony z moci svěcení měli světící biskupy. Stejně tak bylo v dějinách církve i mnoho kardinálů, kteří nepřijali žádné vyšší svěcení, případně pouze to jáhenské. Patřil mezi ně geniální diplomat, státní sekretář Ercole Consalvi, který k překvapení všech dokázal vyjednat obnovu církevního státu po skončení napoleonských válek, či ještě státní sekretář papeže Pia IX. kardinál Antonelli.
V současné době většinou nikoliv. To se může změnit, pokud by papežové otevřeli kardinálské kolegium laikům či trvalým jáhnům. Myslím, že církev ale čekají mnohem hlubší změny, než si vůbec dokážeme představit.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou