26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Papež navštíví rozdělenou zemi

23. 2. 2021

|
Tisk
|

Cesta papeže Františka do Iráku, která má proběhnout od 5. do 8. března, jej přivede do hluboce rozdělené země, kde se před lety nezdařil pokus o nastolení demokratických pravidel vládnutí v blízkovýchodních poměrech.

Vydání: 2021/9 Filozof živé víry Jan Sokol, 23.2.2021

Příloha: Perspektivy 9


KOMENTÁŘ Michala Řoutila
Jestliže ty nejoptimističtější odhady počtu křesťanů před spojeneckou invazí v březnu 2003 hovořily až o 1,5 milionu věřících, dnes je to přibližně o milion méně. Nejpočetnější církví přitom v Iráku i nadále zůstává církev chaldejskokatolická.
Situace náboženských a etnických menšin se v Iráku začala zhoršovat ihned po svržení dlouholetého vládce Saddáma Husajna spojeneckými vojsky. Pád diktatury uvolnil ve společnosti negativní síly, kterým slabý stát nemohl vzdorovat, a západní okupanti o ně jevili pramalý zájem. Pouze od března 2003 do konce roku 2007 čelilo zničujícím útokům 27 iráckých kostelů, celkově bylo napadeno více než padesát chrámů. Do května 2008 islámští radikálové unesli sedmnáct kněží a biskupů, čtyři z nich zabili. Z kostelů a klášterů islamističtí radikálové sundavali kříže, kradli mobiliáře, znesvěcovali posvátné předměty. Křesťané začali ze země hromadně utíkat, a to jak do sousedních blízkovýchodních států, tak do Evropy, Spojených států amerických či Austrálie.
Trpěly také další menšiny, především mandejci, járesáni, šabakové, baháisté či Turkmeni. Tragédie nevídaných rozměrů postihla 14. srpna 2007 komunitu jezídů z jihozápadního podhůří Sindžáru: islamisté tehdy podnikli koordinovaný útok čtyřmi nákladními automobily naloženými výbušninami na jejich shromaždiště v Qahtáníji a Džazíře. Irácký Červený půlměsíc následně uvedl, že při nich zemřelo 796 osob a 1 562 bylo zraněno. Po útoku na americké mrakodrapy v New Yorku 11. září 2001 se jednalo o druhý nejhorší známý teroristický útok v dosavadních dějinách lidstva.
Nové kolo pronásledování menšin přišlo se vzestupem tzv. Islámského státu v roce 2014. S tím, jak jeho bojovníci postupně obsazovali města na severu země, začali ohrožovat i zdejší křesťany. Po dobytí starobylého Mosulu, dnes druhého nejlidnatějšího města Iráku, islamisté začali opět ničit nemuslimské památky včetně křesťanských kostelů a chrámů, vyhlásili nadvládu práva šaría včetně vybírání „daně z hlavy“ (džizja) z každého „nevěřícího“ atd. V srpnu téhož roku islamisté napadli Ninivské pláně, kde žilo kompaktní křesťanské osídlení (města Karakóš, Alkóš, Bartellá, Batnájá, Karamleš, Tel Keppe, Tel Kaif aj.). Přibližně 130–150 tisíc křesťanů se snažilo všemi dostupnými cestami uprchnout do bezpečí, tedy především do Iráckého Kurdistánu. Ninivské pláně se irácké armádě podařilo osvobodit až po třech letech a dnes se intenzivně pracuje na obnově zdejší infrastruktury včetně náboženských objektů (podílí se na ní mj. česká Charita). Právě do Karakóše se podle některých zpráv chystá zavítat také papež František.
Počátkem srpna 2014 si nové hrůzy prožili iráčtí jezídi, a to když jejich vesnice na hoře Sindžár napadly oddíly bojovníků tzv. IS. Tisíce mužů povraždily, ženy znásilnily a donutily je vzít si muslimské manžely. Podobný osud potkal jezídskou aktivistku Nadju Muradovou, nositelku Nobelovy ceny za mír za rok 2018: džihádisté ji sexuálně zotročili a její rodinu takřka celou vyvraždili.
Naděje umírá poslední
Nová irácká ústava z roku 2005, někdy označovaná za nejmodernější v celé oblasti Blízkého východu, sice formálně zajišťuje svobodu vyznání, náboženské praxe a užívání rodného jazyka (v celkem osmi článcích), zákonodárci do ní ovšem zároveň implementovali poměrně rozsáhlé části muslimského práva šaría. Ve volbách do iráckého parlamentu v březnu 2010 zástupci menšin získali osm křesel z celkových 325. Relativně nejlépe se dnes mohou křesťané realizovat v autonomní republice Irácký Kurdistán, kde žijí jejich početné enklávy především v Ankawě, jedné ze čtvrtí hlavního města Erbílu.
Papež František tak navštíví vnitřně nestabilní zemi, která přinesla křesťanské církvi – ovšem nikoli vlastní vinou – za posledních dvacet let mnoho nových mučedníků. Snad se římskému pontifikovi podaří během jeho mise povzbudit místní křesťany, aby Irák už více neopouštěli, ba naopak napomohli v obrodě místní církve i státu.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou