Papež jako vyslanec míru a pokoje
Vydání: 2017/49 Papež jako vyslanec míru a pokoje, 5.12.2017, Autor: Lukáš Nosek
„Vaše Svatosti, přinášíte nám sílu a naději ve svém pochopení pro naše potřeby, naše touhy po míru, národním smíření a sociálním souladu,“ řekla nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, když papeže Františka vítala v Myanmaru.
Papež se zdraví s mládeží po mši svaté v katedrále Neposkvrněného početí Panny Marie v Rangúnu v Myanmaru. Snímek ČTK
S cílem povzbudit dvě místní menšinové katolické církve v buddhistickém Myanmaru (bývalé Barmě) a v muslimském Bangladéši odjel minulý týden papež František do jihovýchodní Asie. Cesta byla ostře sledována i pro své další souvislosti. V posledních měsících totiž docházelo v Myanmaru k vlně pronásledování menšího muslimského etnika Rohingů. Ti v počtu více než 650 tisíc osob utekli převážně do sousedního Bangladéše, kde dnes žijí v uprchlických táborech.
Ostře sledovaní Rohingové
V obou zemích se papež dočkal vřelého přijetí od politických i náboženských představitelů. Zatímco v Myanmaru se setkal s představiteli místní buddhistické většiny, v Bangladéši to byli zástupci muslimů a hinduistů. V papežových projevech bylo znát, že svůj slovník uzpůsobil posluchačům. Často hovořil o harmonii a soucitu, citoval i Buddhu či bengálského muslimského básníka.
Ostře sledovanými byli zejména papežské proslovy v Myanmaru. Před návštěvou se totiž zdejší kardinál Charles Bo nechal slyšet, že papeže požádal, aby neužíval termínu „Rohingové“, který buddhistická většina odmítá. Papež této žádosti skutečně vyhověl.
V pátek se však v Bangladéši sešel se 16 rohingskými uprchlíky, kteří mu popisovali útrapy, jež zažili. František je požádal o odpuštění za „lhostejnost světa“. „Plakal jsem a snažil jsem se to skrýt,“ přiznal se pak novinářům v letadle při zpáteční cestě a dodal: „Kdybych pronesl slovo ‚Rohingové‘ v oficiální promluvě, bylo by to jako bouchnout dveřmi před svými hostiteli. Popsal jsem však situaci a mluvil o právech menšin, abych potom v soukromých rozhovorech mohl říci více.“
Terorismus klevet
V Bangladéši se setkal s kněžími, řeholníky a řeholnicemi. Pronesl k nim improvizovanou promluvu. V ní zmínil i to, že pomluvy jsou něco jako každodenní terorismus. „To, co ničí komunitu, je to, když špatně mluvíme o druhých. Zdůrazním jejich chyby, které před nimi zamlčím a o nichž mluvím za jejich zády. Vytvářím tak atmosféru nedůvěry a podezírání, atmosféru rozdělení. Jde o terorismus klevet, protože hovoříme o druhém a přitom za sebou zanecháváme bombu, která ničí,“ dodal papež. A jako řešení navrhuje: „Když chceš druhého pomlouvat, kousni se do jazyka.“
LUKÁŠ NOSEK
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
