23.–29. dubna 2024
Aktuální
vydání
17
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Palestinci našli ve Vatikánu přijetí

17. 1. 2017

|
Tisk
|

Palestinci mají od minulé soboty těsnější vztahy s Vatikánem. Potvrdila to návštěva palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse u papeže Františka a otevření palestinského velvyslanectví při Svatém stolci.

Vydání: 2017/3 Pochod pro Aleppo, 17.1.2017


„Doufám, že další země budou následovat příklad Vatikánu a uznají Stát Palestina,“ vyjádřil se palestinský prezident Mahmúd Abbás při rozhovoru s papežem v souvislosti s otevřením palestinské ambasády na Via di Porta Angelica nedaleko svatopetrské baziliky. Tento krok k posílení vzájemných vztahů stojí na dřívější všeobecné smlouvě mezi Svatým stolcem a palestinským státem (26. června 2015).
V rámci výměny darů věnoval František Abbásovi medaili Svatého roku milosrdenství a arabské překlady exhortace Amoris laetitia (Radost z lásky) i ekologické encykliky Laudato si´ (Tobě buď chvála). Palestinský host předal Svatému otci zase ikonu Ježíšovy tváře, kámen z Golgoty, zprávu o rekonstrukci baziliky Narození Páně, knihu „Palestina a Svatý stolec“ o diplomatických vztazích a pozlacenou ikonu Svaté rodiny.
Důvěra v papeže
Vztahy obou mužů se rozvinuly návštěvou papeže Františka ve Svaté zemi v roce 2014 a následným pozváním Mahmúda Abbáse a izraelského prezidenta Šimona Perese do Vatikánu ke společné modlitbě za mír. Nynějším tématem rozhovoru byla situace na Blízkém východě. Otevření nové ambasády ve Vatikánu je podle palestinského prezidenta „znamením, že papež má rád Palestince a podporuje mír“.
Po schůzce se Svatým otcem se již na nově otevřené palestinské ambasádě Abbás vyjádřil i k úmyslu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa přemístit americkou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. „Čekáme, co se bude dít. Pokud k tomu (přesunutí) dojde, míru to nepomůže. Doufáme, že se to nestane,“ svěřil se Abbás novinářům.
Spor o Jeruzalém

Postavení Jeruzaléma v izraelsko-palestinských vztazích je sporné a tato neshoda se vleče už půl století. Naprostá většina zemí včetně ČR a USA má kvůli nevyjasněnému statutu Jeruzaléma svá velvyslanectví v Tel Avivu. Izrael během šestidenní války v roce 1967 obsadil východní Jeruzalém a později jej v rozporu s mezinárodním právem připojil ke zbytku Jeruzaléma a celé město označil za svou nedělitelnou metropoli. Spojené státy do doby Trumpova nástupu – stejně jako většina zemí – tuto anexi neuznávají. Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu.
Otevření palestinské ambasády ve Vatikánu se událo jen těsně před pařížskou konferencí o mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinci. Jednali na ní zástupci 70 zemí a shodli se, že řešením je existence dvou států (Izraele a Palestiny). Izrael se jí ale neúčastnil a její výsledky označil premiér Netanjahu za bezvýznamné.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou