Na obrazovkách České televize můžete každou sobotu od 11.10 hodin sledovat nový seriál BBC Otec Brown. Jedná se o první desetidílnou sérii, která se v Anglii vysílala v lednu 2013 (o rok později následovala druhá série a třetí se právě točí). Seriál má ve Velké Británii značný úspěch, a ačkoli se zatím vysílal jako oddechový odpolední program, ozývají se hlasy, že by si zasloužil zařazení do hlavního večerního vysílání.

Ústřední postavou je katolický duchovní, otec Brown – literární výtvor anglického spisovatele, novináře a filozofa G. K. Chestertona, u nás dobře známého. Jeho detektivní povídky o otci Brownovi vyšly v pěti svazcích a mnohé byly několikrát přeloženy do češtiny (např. KNA vydalo v letech 2010–2012 první tři svazky). Otec Brown bývá někdy srovnáván s Doyleovým Sherlockem Holmesem. Na rozdíl od něj se spíš drží v pozadí, není to brilantní detektiv nad věcí, má však při řešení různých zapeklitých záhad jednu velkou výhodu: vhled do zákoutí lidské duše, který získal během své kněžské služby.

Seriál BBC je Chestertonovými povídkami inspirován jen volně – v titulcích stojí „založeno na postavě vytvořené G. K. Chestertonem“. Kdo by se tedy těšil na věrné adaptace svých oblíbených povídek, bude zklamán. V první sérii nese jen pět z deseti dílů názvy původních povídek a i ty doznaly podstatných změn. Dalších pět epizod je zcela nových.

Zatímco povídky se odehrávají na různých místech v Anglii i mimo ni, seriál byl z pochopitelných důvodů zasazen do stálého dějiště – fiktivního malebného městečka Kemblefordu v anglickém regionu Cotswolds. Spolu s otcem Brownem se tam opakovaně vyskytují nové postavy – například farní hospodyně a sekretářka paní McCarthyová, polská služebná Susie nebo výstřední Lady Felicia. Zásadně a méně pochopitelně se změnila doba děje: namísto začátku 20. století se epizody odehrávají na počátku 50. let. Tvůrci se nevyhnuli různým nepřesnostem a nelogičnostem (malý příklad za všechny: jedna farnice dává druhé cestou na nedělní mši ochutnat svůj kulinářský výtvor) a občas můžeme nabýt dojmu, že se nacházíme v jakési fiktivní Anglii, kde reformace nikdy neměla hlavní slovo, takže není divné, že je katolický kostel větší než anglikánský.

Proti některým dějovým prvkům by se Chesterton nejspíš ostře ohradil – třeba v dílu Znetvoření inspirovaném povídkou Nesprávný tvar se otec Brown modlí u hrobu zemřelého dítěte po boku svérázného indického guru. Právě této epizodě podle mého názoru změny výrazně uškodily, zatímco povídky Kladivo Boží, Létavice nebo Apollónovo oko, třebaže změněné, nepřišly o své základní vyznění.

Seriálu by se jistě dalo vytknout leccos dalšího. Má však i řadu pozitiv, především hlavní postavu a jejího protagonistu – Marka Williamse. Přestože se jeho otec Brown od své předlohy liší (není tak malý, kulatý a nenápadný), diváci si ho určitě oblíbí, především pro jeho přesvědčivou lidskost. Mimoto jsou epizody přitažlivé díky svým kulisám – malebné krajině, půvabným domečkům a odpoledním čajům.

Jestli se někteří diváci díky seriálu rozhodnou sáhnout i po knize, určitě to není málo. A navíc – v zemi, kde média obvykle vytvářejí obraz duchovních jako potenciálních pedofilů či nebezpečných chamtivců, může britský Otec Brown zapůsobit jako kapka protijedu.