Prezident USA v Číně. Bez trumfů...
Vydání: 2009/48 Ticho, 25.11.2009, Autor: Martin T. Zikmund
Peking je nutno si předcházet. Tak se dá shrnout výsledek návštěvy Baracka Obamy v Číně, která se odehrála minulý týden v rámci jeho asijského turné. Otázky lidských práv byly přitom odsunuty na okraj zcela v souladu s ekonomickým propadem Spojených států. Ty totiž vystupují ve vztahu k Číně v roli ekonomického dlužníka a ve vzájemné obchodní bilanci se ocitly zcela na lopatkách.
„Uznáváme, že Tibet je součástí Čínské lidové republiky, ale jsme také pro zahájení dialogu mezi čínskou vládu a dalajlamovými zástupci, což pomůže řešit rozpory mezi oběma stranami,“ vyjádřil se sice prezident Obama, ale osobnímu setkání s dalajlamou se před svou návštěvou do Číny raději vyhnul. Stejně bezzubý byl i Obamův apel na dodržování lidských práv v nejlidnatější zemi světa. Je fakt, že se sešel ještě v Šanghaji se studenty a v rozhovoru podtrhl potřebu svobodného internetu i důležitost lidských práv, ale sám byl přitom čínskými úřady cenzurován a ve veřejné televizi se tato rozprava neobjevila vůbec. Experti svorně tvrdí, že USA ztratily páky, kterými by mohly na Čínu vyvíjet nátlak. Barack Obama je na tom stejně, jako by na tom byl McCain v případě, že by byl před rokem zvolen. Ekonomické ukazatele mluví jasnou řečí: Čínský vývoz do Spojených států je dokonce pětkrát vyšší než dovoz z USA. Jen za loňský rok měla se Spojenými státy obchodní přebytek 266,3 miliardy dolarů. Přitom je Čína největším zahraničním věřitelem USA. Do amerických dluhopisů čínská ekonomika již investovala téměř 800 miliard dolarů.
NEMÁME ČISTÉ RUCE
Avšak není to jen obchodní spolupráce s Čínou, která Obamu nutí ke zdvořilosti vůči tamním komunistickým vůdcům. Je to i snaha spolupracovat při řešení globálních výzev naší doby. Jde tu jak o společné sankce vůči zemím, které vyvíjejí jaderné zařízení, jako Írán nebo Severní Korea, tak o spolupráci při ochraně klimatu. USA společně s Čínou totiž zodpovídají za více než třetinu průmyslových emisí: Čína se na celosvětovém znečištění podílí 20,7 procenty a USA 15,5 procenty. Obě mocnosti se sice dohodly na zřízení společného střediska pro výzkum obnovitelných zdrojů energie, na šetrnějším používání uhlí a dalších ekologických opatřeních, ale byly to podle pozorovatelů dohody vesměs vágní a nekonkrétní.
Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články
