Podoby feministické teologie
Vydání: 2004/14 Žena v církvi, 5.9.2004, Autor: Tomáš Machula
Řekne-li se "feministická teologie", vzbudí to v řadě lidí jednoznačně odsuzující nebo posměšné pocity. V jiných se zase vzedme vlna nadšení pro cosi nového, co představuje alternativu k tradičním koncepcím. "Feministická teologie" však není něco, co by šlo uchopit do pevně vymezené formy. Je to spíše termín zastřešující obrovsky širokou paletu směrů, názorů a přístupů k teologii, kterým je společné pouze to, že nějak zohledňují téma "žena".K pokusu o charakteristiku feministické teologie musíme postupovat zeširoka, abychom se neoprávněně nesoustředili pouze na část problému. Lze říci, že feminismus se v teologii objevuje ze dvou základních důvodů. Prvním je odpor vůči myšlení, které ženy ponižuje. To je spatřováno např. v biblických výrocích jako "žena má v církvi mlčet" (1Kor 14,34), "muž je odleskem slávy Boží, žena odleskem slávy mužovy" (1Kor 11,7) nebo "učit ženě nedovoluji" (1Tim 2,12). Podobně se cituje řada výroků slavných a významných teologů, které nejsou ženám zrovna nakloněné. Příkladem může být Tomáš Akvinský, podle něhož je žena "nepovedený muž", nebo Martin Luther, tvrdící, že "když žena zemře při porodu, nevadí to - ženy jsou zde kvůli rození dětí". Přestože se upozorňuje, že teologové se často mýlí a novozákonní výroky apoštola Pavla je třeba brát v kontextu celého Písma i doby, v níž byly sepsány, zůstává v mnoha čtenářích (a pochopitelně hlavně v ženách) pocit jisté frustrace a odporu. A tak se objevují radikální výčitky údajného sexistického a patriarchálního myšlení, které proniká Biblí i celou teologickou tradicí.
Druhým důvodem pro zrod feministické teologie je fakt, že až na některé výjimky bylo teologické myšlení v dějinách omezeno na muže. A protože se psychologie muže a ženy významně odlišuje, je "teologie mužů" pociťována jako jednostranná a vzniká snaha doplnit ji teologickým myšlením vnášejícím do problematiky specificky ženské pohledy. Tento názor se může promítnout z teologie až do církevní praxe, často do volání po zapojení se žen do církevních služeb, jako je kazatelská a kněžská služba.
ŘADA PROUDŮ
Tyto názory se začaly výrazněji prosazovat v protestantských společnostech v devatenáctém století a přes odpor, který vzbuzovaly, vyústily do postupného přijetí teologického vzdělání a ordinace žen. V mnoha jazycích začal být v teologii respektován úzus nezdůrazňovat patriarchální termíny a pohledy. Jakýmsi heslem feministické teologie se stal verš z listu Galatským 3,28: "Není už rozdíl mezi Židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou." V katolické církvi přišla vlna feminismu v teologii později. Akceptováno bylo jak teologické vzdělání laiků (mužů i žen), tak citlivější přístup k některým věroučným a liturgickým jazykovým formulacím, kde je to možné. Naproti tomu bylo kněžské svěcení žen papežem opakovaně odmítnuto jako něco, k čemu církev nemá pravomoc.
Mezi feministickou teologii (jak v katolické, tak nekatolické podobě) tedy patří celá řada proudů, z nichž některé jsou naprosto nepřijatelné, další diskutabilní, a jiné naopak obohacující. Revidovat Bibli, vyškrtávat z ní údajně sexistické verše nebo transformovat Boží Trojici v Matku, Dceru a Svatou Duši je evidentně nepřijatelné a po právu pociťováno až jako rouhavé. Jiná forma feministické teologie, např. teologie osvobození zaměřená na ženy (vedle jiných teologií osvobození všímajících si chudých, rasově diskriminovaných apod.) už není úplně nepřijatelná, nicméně v mnoha konkrétních projevech bývá dosti problematická. Naproti tomu teologická práce žen, které neusilují o revizi Bible nebo změnu církevní praxe a liturgie, ale pomáhají pochopit některé hodnoty, pro které muži nemají takový cit jako ony, je velmi žádoucí a prospěšná.
POZOR NA LÉČKU
Takové vyvážené hodnocení najdeme např. i v dokumentu Papežské biblické komise Výklad Bible v církvi, která na jedné straně upozorňuje na nebezpečné a nepřijatelné chápání Bible jako nástroje mužů na utlačení žen, a na druhé straně zmiňuje přínos žen, které mají specifickou citlivost pro některé otázky a problémy. "Pozitivní přínos feministické exegeze je značný," tvrdí tento dokument, ale o něco dále dodává: "V problematice moci v církvi může být feministická exegeze užitečná církvi jen potud, pokud nepadne do léčky, ze které ona sama obviňuje, a neztratí-li ze zřetele učení evangelia o moci jako službě."
(Pozn.: Český čtenář se s feministickou teologií může podrobněji seznámit např. v knize evangelické teoložky Jany Opočenské Zpovzdálí se dívaly také ženy, Kalich, Praha 1995.)
TOMÁŠ MACHULA
filozof a proděkan TF JU v Českých Budějovicích
Ilustrační snímek
Sdílet článek na:Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články
