Mimořádný muž na počátku dějin západních Čech
Vydání: 2004/42 Polští kněží u nás, 27.10.2004, Autor: Petr Kubín
Jak jsem se dočetla v KT, v plzeňské diecézi usilují o svatořečení blahoslaveného Hroznaty. Moc jsem toho o tomto muži neslyšela, ani nečetla. Můžete požádat některého z odborníků, zda by mohl přiblížit jeho život? Čím promlouvá tato středověká osobnost k dnešnímu člověku? Jaký byl jeho vztah ke svatému Václavovi, kterému byl svou dobou přece jenom blíž než my dnes?K.V., litoměřická diecéze
O blahoslaveném Hroznatovi se dochovalo více historických pramenů než o drtivé většině jeho současníků. Hlavním pramenem je latinská legenda (Vita) sepsaná asi čtyřicet let po jeho smrti (kolem roku 1260) v tepelském klášteře.
Hroznata se narodil někdy kolem roku 1170 jako syn plzeňského kastelána. Jeho jméno, tehdy obvyklé, mělo vyjadřovat respekt (odvozeno od hrozný). Jeho otec padl v bitvě, když bylo Hroznatovi asi deset let, a o jeho výchovu se starala starší sestra Vojslava, provdaná v Polsku za krakovského kastelána.
Když dospěl, vrátil se do Čech a ujal se rozsáhlého rodového majetku, především v západních Čechách. Na Tepelsku mu také připadl důležitý úkol ochrany západní hranice českého státu. V té době se také oženil. Sňatek uzavřel s blíže neznámou šlechtickou dcerou, se kterou měl syna-dědice. Bohužel dítě i jeho matka zanedlouho zemřely a právě tato rodinná tragédie podle legendy Hroznatu dovedla k duchovní konverzi. Měl složit slib čistoty a připojit se ke křížové výpravě vedené do Svaté země, přičemž rozhodnutí k účasti na tomto tažení spíše pramenilo z vojenských povinností předního šlechtice. Jisté je, že Hroznata i přes složený slib nakonec do Svaté země neodtáhl a že si musel vyžádat v Římě u tehdejšího papeže Celestina III. dispenzi. Jako náhradu měl v Čechách založit premonstrátský klášter, což také skutečně na svých statcích v Teplé učinil asi roku 1193. O něco později se Hroznata opět zavázal k účasti na křížové výpravě, a proto před odchodem v březnu 1197 sepsal testament, který se dodnes dochoval. Bohužel v okamžiku, kdy se Hroznata již nacházel na seřadišti křižáckých vojsk v jižní Itálii, zemřel český kníže Jindřich Břetislav. Hroznata se urychleně vrátil do Čech, aby mohl být přítomen politickým změnám. Cestou zpět se musel opět zastavit v Římě, aby získal od papeže již druhou dispenzi a také aby vymohl důležitá ochranná privilegia pro svůj klášter v Teplé. Smyslem nové dispenze nejspíš bylo založení další kanonie, neboť zanedlouho (asi roku 1201) zakládá klášter premonstrátek s kostelem sv. Václava (to je důkazem, že Hroznata Václava ctil) v Chotěšově. Někdy v té době také Hroznata zcela nečekaně vstoupil do řádu a stal se členem své kanonie v Teplé, přičemž o obláčku požádal přímo v Římě nového papeže Inocence III.
Asi v roce 1217 byl Hroznata na konci jara zajat neznámou skupinou vyděračů, kteří za jeho propuštění žádali vysoké výkupné. Odvlečen byl prý do Německa, což v té době znamená nejspíš Chebsko. Místo jeho vězení neznáme, ani nevíme, kdo byli oni vyděrači. Z určitých náznaků však můžeme soudit, že to byl někdo z rodu císařských ministeriálů Hohenberků a že tepelského probošta věznili na svém hradě Hohenberku nad Ohří. Než se podařilo získat potřebnou sumu, Hroznata v polovině července ve vězení zemřel. Řeholníci pak vykoupili alespoň mrtvé tělo, které pohřbili na čestném místě v presbytáři klášterního kostela.
Hroznatu můžeme vnímat jako mimořádného muže, který stojí na počátku dějin západních Čech, jako štědrého zakladatele církevních institucí, jako řeholníka, který se potýkal s běžnými komunitními problémy a nakonec i jako mučedníka, který zemřel ve vězení při hájení zájmů svého kláštera.
PhDr. PETR KUBÍN PhD., odborný asistent pro církevní dějiny na KTF UK Praha Sdílet článek na:
Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články
