Vydání: 2022/36 Setkání s novými kardinály, 30.8.2022

V evangeliu této neděle je patrný kontrast mezi velkými zástupy, které Ježíše jen tak „doprovází“, a těmi, kdo „přicházejí“ až k Ježíši a „následují ho“. Zástupy Ježíše vyhledávají, protože uzdravuje nemocné, rozmnožuje chléb a občas se chytne s farizeji a zákoníky. Učedníci Ježíše následují, protože vstoupil do jejich života. Zástupy podívaná nic nestojí, učedníky ale následování Ježíše stojí úplně všechno. Mezi velkými davem lidí a skupinkou učedníků je tedy rozdíl.
A ten, kdo by chtěl ze zástupu vystoupit a přidat se k Ježíši, dnes slyší, kolik ho to bude stát: otce, matku, ženu, děti… Ba dokonce bude muset dát na druhé místo i sám sebe, a to bolí. Svatý Řehoř Veliký ve svých kázáních o ceně Božího království trefně poznamenal: „Zachea stálo polovinu jeho majetku, Petra a Ondřeje opuštění lodě a sítí, vdovu dva groše a jiného číši studené vody… Boží království stojí právě tolik, kolik máš.“
A to, co platí o Božím království, lze říci o následování Ježíše. Není možné být Ježíšovým učedníkem, pokud člověk nedá všechny a všechno, včetně sama sebe, až na druhé místo. To první musí vždycky zůstat jen pro Ježíše. Anebo jinými a snad ještě vážnějšími slovy: Ježíšovým učedníkem nemůže být ten, kdo se nezřekne úplně všeho, co má! Učednictví je tak vážná věc, že není možné dělat kompromisy ani smlouvat. Ježíš není obchodník, ale Boží Syn. Nechce něco, ale všechno.
Uff, vůbec bych se nedivil, kdyby se zprostřed zástupu znovu ozvalo: „To je tvrdá řeč, to se nedá poslouchat!“ Ani bych se nedivil, kdyby mnozí z Ježíšova okolí utekli a už se nevrátili. Ale to, čemu se lze divit, je nezpochybnitelná skutečnost, že Ježíš své učedníky měl kdysi a má je i dnes. Každý Ježíšův učedník není ničím jiným než Božím zázrakem uprostřed světa. Učednictví není jen otázkou lidské volby, ale také Božího povolání. A evangelium dodává, že odpověď na toto povolání si žádá vše... Ježíš od svých učedníků neočekává malý krůček, ale skok, který bychom mohli přirovnat k bungee jumpingu. To znamená, že vám uvážou na nohu lano a vy skočíte z mostu. Zdá se vám to šílené? Najdou se lidé, kteří za to dají nemalé peníze. A nezdá se vám mnohem šílenější, že někdo udělá skok ještě radikálnější – všechno opustí a stane se učedníkem Ježíše Krista? Pokud ano, vůbec se nedivím. Je to zázrak.
Určitě by tu byla vhodná nějaká kazatelská klička, která by nám ukázala, že Kristovými učedníky jsme i my, křesťané vlažní a průměrní. My, kteří za Ježíšem sice klopýtáme, ale občas si to takříkajíc uděláme po svém. Ne, netvrdím, že nejsme také my Kristovými učedníky, ale zároveň nemám odvahu ztupit ostrost tohoto Ježíšova slova.
Co když jsou v našem zástupu lidé, které právě toto tak obtížné Ježíšovo slovo uchvátí a získá? Co když se za našich dnů bude znovu opakovat příběh Petra a Ondřeje, Antonína Velikého nebo Terezie z Lisieux? Byl by to zázrak. Ale věříme přece, že zázraky se dějí, ne? A tak se modleme, aby se tyto zázraky Božího povolání děly co nejčastěji, protože je všichni potřebujeme.