HOMILIE: Zažil jsem já sám nějaký východ z Egypta?

Vydání: 2021/10 První papežská cesta do Iráku, 2.3.2021

Aniž požádáš statku jeho! Katechetická formulace desátého přikázání (stejně jako devíti předchozích) je nám všem patrně dobře známá. Nejen na ní si uvědomujeme, jak i snaha zjednodušit Desatero, aby si je člověk lépe pamatoval, vyžaduje další přemýšlení a vysvětlování. V prvním čtení jsme se dnes setkali s Desaterem ve formulaci biblické, kterou bychom se nazpaměť zřejmě jen tak nenaučili, ale která zdaleka není jen legislativní.

Dekalog začíná jasným předznamenáním: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.“ Dříve než Hospodin na Sinaji přistoupí k zásadám správného života, dává svému lidu na vlastní kůži zakusit, že ho má rád, že chce jeho svébytnost a rozvoj a že nemůže nečinně přihlížet, když ho někdo zotročuje. Izrael prožije, co znamená svoboda a Boží moc. Prožije to jako dar, bez předchozích podmínek. Teprve s tímto prožitkem přistupuje Bůh k dalšímu kroku a v Desateru svému lidu ukazuje, jak se chovat, aby nežil pod svou úroveň, aby se nevracel do Egypta, ale naopak spěl k Zaslíbené zemi a mohl v ní pak prospívat.

Zatímco katechetické Desatero podává jednotlivá přikázání velmi stručně, Písmo věnuje prvnímu daleko více místa než ostatním. V hebrejštině navíc nejsou jednotlivé věty jen tak kladeny za sebe, nýbrž ostatní přikázání jakoby z prvního gramaticky vyplývají. „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh – a proto mě měj na prvním místě, respektuj důstojnost rodičů i druhých lidí a neživ v sobě závist ani jiné zhoubné touhy.“ Kdybys to totiž porušoval, šel bys za jiným „bohem“, který tě odnikud nevysvobodil, jemuž nejde o tebe pro tebe.

Desatero jako smlouvu lze přirovnat k manželství – mám-li druhého rád, nebudu se chovat tak, abych ho zarmucoval, škodil mu, škodil těm, které má rád, nebo škodil sobě, s nímž spojil svůj život. Přikázání vytyčují určité meze, v nichž má bujet a zrát život, aniž by se měnil v jed či rozplýtval na zdánlivě potřebné zbytečnosti.

V evangeliu dnes Pán vyhání z chrámu prodavače a směnárníky, kteří tam měli svou důležitou funkci – umožňovali lidem přinášet oběti a platit měnou, která by se nepříčila Zákonu (tj. nenesla např. portrét císaře). Udělali si však z předpisů živnost, přičemž z Desatera zřejmě prakticky vypustili onu první větu (kdyby byli usilovali o živý vztah s Hospodinem, Kristus by je podle mě nevyháněl – hrubou záplatu používal jen na hrubý pytel). Desatero má smysl jako zjevení milujícího a pomáhajícího Boha; Zákon bez milosti by zotročoval.

Zažil jsem sám nějaký východ z Egypta? Když se podívám, co jsem v životě dostal, jak vypadá předvětí Desatera („Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl / ti pomohl…“) v mém konkrétním životním příběhu? Neposílí mě tato vzpomínka ve snaze zalíbit se Bohu i v těch přikázáních, o něž klopýtám?

P. AMBROŽ ŠÁMAL OPraem.


 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 50 7. – 13. prosince 2021

Cesta k pramenům bratrství

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání…

celý článek


Odpouštět sobě i druhým

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování…

celý článek


Na Šumavu za lidovými podmalbami

Stoletou tradici podmaleb na skle představuje Muzeum Kvilda v tomto oblíbeném šumavském zimovisku. Lidovou techniku si lze na místě dokonce vlastnoručně vyzkoušet.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay