Vydání: 2020/45 Na Bílé hoře je kříž smíření, 3.11.2020

Ze všech čtvrtí Říma mám nejraději Trastevere – spleť starobylých uliček, protínajících se ve všemožných úhlech, pár kroků od Tibery. Je plná tajemných zákoutí, obchůdků se vším možným, restaurací se zahrádkami i posvátných míst. V jejím srdci se nachází jeden z nejstarších mariánských kostelů, bazilika Santa Maria in Trastevere. Dnes vás tam chci vzít na prohlídku. Ve třech zastaveních v ní objevíme klíč k pochopení evangelia této neděle, totiž: Ženich už přišel, přichází a přijde.
Zastavení první: Vysoko nad vchodem, na čelní stěně baziliky září mozaika znázorňující moudré a pošetilé panny shromážděné po obou stranách trůnu. A tady nás čeká překvapení – na něm totiž nesedí Boží Syn ve svém královském majestátu, nýbrž Maria kojící malého Ježíška spočívajícího na jejím klíně. Družičky vítají Ženicha, který se sotva naučil chodit! Vzpomenu si na slova svatého Augustina, kterými se obrací k Marii: „Nakoj toho, jenž tě učinil takovou, aby se z tebe mohl narodit, jenž ti při svém početí přinesl darem ozdobu plodnosti, a přitom tě svým narozením nezbavil slávy panenství, jenž si před svým narozením vyvolil jak lůno, z něhož se měl narodit, tak den, kdy se měl narodit. A to, co vyvolil, stvořil on sám, aby odtud mohl vyjít jako ženich ze své svatební komnaty…“
Vstupme do chrámu. Náš zrak upoutá kamenný oltář. Zastavení druhé. Opět mi přijde na mysl, co jednou napsal sv. Augustin: „Matko, nakoj náš pokrm, nakoj chléb, který sestoupil z nebe a byl uložen do jeslí jako pokrm pro první dobytek.“ Musím se v duchu pousmát nad tímto „mystickým“ vtipem afrického světce. Mluví o mně. A o vás.
Nás totiž přišlo nakrmit Slovo učiněné tělem a tělo učiněné chlebem. Král vystrojil svému Synu svatbu a my jsme ti pozvaní. Z kříže se stalo svatební lože. A Ženich čeká, až na lásku odpovíme láskou: „Vezměte a jezte, toto je moje tělo.“
Nakonec zvedněme zrak k velkolepé mozaice nad oltářem, abychom spatřili, co nastane na konci času: na trůnu spočívá vítězný Kristus a objímá Nevěstu ozdobenou šperky. Je to Maria, která ztělesňuje vykoupenou a oslavenou církev. Na tabulce v rukou Nevěsty je citát z Písně písní: „Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá“ (Pís 2,6).
Tři zastavení, tři tajemství Ženicha a Nevěsty: Vtělení, eucharistie a nebeská sláva. Ženich už přišel, přichází a přijde.
Už přišel – a tehdy se lůno Panny stalo svatební komnatou „zásnub“ božství s lidstvím. Stále přichází – denně na oltáře chrámů vystavěných lidskýma rukama i do lidských srdcí. Přijde – na konci časů, kdy konečně odpoví na neúnavné toužebné volání Nevěsty: „Přijď, Pane Ježíši!“
Až přijde, ti, jejichž lampa bude hořet, vejdou s ním na svatební hostinu do radosti, která nebude mít konce.