HOMILIE: Půst mi má odkrýt, kdo jsem

Vydání: 2020/9 Křížová cesta Josefa Toufara, 25.2.2020

Duch Svatý vede Ježíše na poušť. Satan sleduje Ježíše a nechává jej zdánlivě v klidu. Čeká však jen na jeho slabou chvilku, hledá jeho slabé místo. Pak zaútočí se svým obvyklým arzenálem: tělesné požitky, sláva a moc. Představuje se jako volební manažer Mesiáše – on přece ví, jak to ve světě chodí.

To vždycky funguje, když se snaží vytrhnout člověka z Boží ruky. Jenže se přepočítal. Ježíš nepřichází člověka nakrmit, ale dát jeho životu smysl a věčný cíl. Chce, aby ve světě zazářila Boží sláva, a ne jeho. Nechce lidi ovládnout, ale osvobodit k lásce. Satanovi se nepodaří vrazit klín mezi Otce a jeho milovaného Syna.

Preface dnešní neděle nám připomíná, že Ježíš nás naučil, jak máme bojovat se zlem. Také my musíme počítat s tím, že nás satan nenechá na pokoji a hledá stále naše slabé místo nebo slabou chvilku. Ani v osobním, ani ve veřejném životě se namůže vyplatit třeba jen trochu si zadat se satanem.

Zlý duch zná dobře slabá místa lidské přirozenosti. Půst má člověku ukázat, co ho vlastně drží, jaká síla jej nese, z čeho žije. Půst mi má odkrýt, kdo jsem, a naznačit mi, kde musím začít s bojem. Není dobré dělat se zlým duchem kompromisy. Jen v pohádkách se dá přechytračit, ve skutečnosti vede k vítězství jen rozhodné odmítnutí. Do nebe nevede žádná zkratka, vždy je to namáhavý výstup spojený s odříkáním, s věrností kříži.

To je tedy jasný cíl těchto čtyřiceti dnů i našeho života: Abychom dokázali při velikonoční vigilii napodobit Ježíše při obnově křestního slibu, musíme s ním těchto čtyřicet dní prožít v boji. Neměli bychom pouze sbírat peníze na bohulibé účely nebo se méně dívat na televizi.

V postní době se od nás očekává, že se s neúnavnou bdělostí a neúprosnou poctivostí vůči sobě samým pokusíme obnovit a upevnit Boží vládu v nás a že budeme solidární s Ježíšem, který jde vstříc svému utrpení. Běh našeho každodenního života máme oddělit od struktur zla.

Postní obnova může pro každého znamenat něco jiného. Můžeme se postit od jídla, může to být půst očí, které nemusí vidět všechno, co se nabízí, půst jazyka, který může umožnit více naslouchat, půst od zvědavosti, která rozptyluje, půst od posuzování druhých, které naleptává vzájemné vztahy, půst od počítače, novin a televize, jestliže jsou to už bůžkové, kterým obětujeme příliš mnoho času, půst od zbytečně rychlé jízdy nebo budeme věnovat větší pozornost svědomitému plnění povinností v zaměstnání i v rodině, budeme pozornější k tomu, co od nás právem očekávají a potřebují naši bližní, dáme větší prostor setkání s Pánem v modlitbě. Účast na kající pobožnosti by nás měla disponovat ke klidné a poctivé svátosti smíření.

Mons. JIŘÍ MIKULÁŠEK


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 22 26. května – 1. června 2020

Poděkování papeži ze světa i od nás

K poděkování papeži Františkovi za ranní mše svaté z Domu sv. Marty, které přichází z celého světa, se připojují Češi. Děkovný list převzal nuncius na Pouti médií.

celý článek


Setkání v příhodnou chvíli

„Nebýt jeho, dneska jsem úplně jinde.“ Tuto větu slyšel asi každý z nás. A možná si ji ve svém životě i několikrát řekl. Pokud tedy potkal člověka, který mu takto…

celý článek


Do kostelů se vrací liturgický život

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné…

celý článek


Meditace jako obohacení modlitby

Ukázat krásu kontemplativní modlitby a představit české vydání jedné ze svých knih přijel počátkem roku do Prahy ředitel Světového společenství pro křesťanskou meditaci…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay