HOMILIE: Pán každému z nás posílá Přímluvce

Vydání: 2020/20 Bohoslužby se vrací k normálu, 12.5.2020, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Evangelium nás uvádí do zvláštní situace: Ježíš pronáší k přítomným ve večeřadle slova na rozloučenou, neboť ví, že už zítra bude odsouzen k smrti ukřižováním, a tito jeho učedníci zůstanou jako ovce bez pastýře. Aby na to byli připraveni, předpovídá jim, jaké zkoušky je čekají: „Satan si vyžádal, aby vás směl protříbit jako pšenici“ (Lk 22,31). Ale nebudou opuštěni, protože Boží moc je silnější než zloba lidí: „Budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy. Nenechám vás sirotky. Zase k vám přijdu.“

Tato slova se netýkala jen oné hrstky učedníků, ale jsou určena věřícím všech dob, tedy i nám. I když našeho Pána nevidíme a můžeme se někdy cítit opuštěni, je s námi jeho Duch. Právě on je naším věrným „přímluvcem“, kterého můžeme v jakékoli tísni prosit o pomoc. V něm k nám přichází zmrtvýchvstalý Kristus, jak slíbil: „Nenechám vás sirotky, přijdu k vám a uvidíte mě, protože já jsem živ a také vy budete živi.“

O otci pouště Antonínovi se vypráví, že prožíval silná pokušení týkající se víry, a tak se zeptal Ježíše: „Pane, kde jsi byl, když jsem byl tolik pokoušen?“ A slyšel odpověď: „Byl jsem uprostřed ve tvé duši a radoval jsem se, že jsi tak statečně bojoval.“ Jako křesťané nejsme tedy sirotky, kteří by s trpkostí vnímali svou opuštěnost, neboť naše spojení s Ježíšem z Nazareta nespočívá jen ve vzpomínkách na jeho pozemské působení, jak nám o něm podávají zprávu evangelia. Neboť i nám platí Pánova slova: „Uvidíte mě, protože žiji, a i vy budete žít.“ Proto na něho pouze s lítostí nevzpomínáme, ale pevně věříme, že on jako vzkříšený je naším společníkem; mluví k nám, láme chléb a ujišťuje nás: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,20).

Tuto blízkost živého Pána zakusil prvomučedník církve, svatý jáhen Štěpán. Umíraje, viděl nebesa otevřená a oslaveného Ježíše. To znamená, že Ježíš nenechává svého svědka osamoceného. Je nablízku svému vyznavači, aby mu řekl: „Neboj se, já jsem s tebou!“ Jako věřící potřebujeme, abychom mohli žít, určitou skrytost a vlídný domov.

Proto si často připomínejme Ježíšova slova: „Poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně, jako já jsem ve vás… Kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ Často si tato slova opakujme – ovšem nejen ve chvílích úzkosti a nejistoty, kdy potřebujeme Pánovu pomoc, ale učme se zakoušet jeho přítomnost. Neboť pouze víra provázená zkušeností obstojí ve všech často nečekaných zkouškách během naší pozemské pouti.

P. MILOSLAV FIALA OPraem.

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 22 26. května – 1. června 2020

Poděkování papeži ze světa i od nás

K poděkování papeži Františkovi za ranní mše svaté z Domu sv. Marty, které přichází z celého světa, se připojují Češi. Děkovný list převzal nuncius na Pouti médií.

celý článek


Setkání v příhodnou chvíli

„Nebýt jeho, dneska jsem úplně jinde.“ Tuto větu slyšel asi každý z nás. A možná si ji ve svém životě i několikrát řekl. Pokud tedy potkal člověka, který mu takto…

celý článek


Do kostelů se vrací liturgický život

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné…

celý článek


Meditace jako obohacení modlitby

Ukázat krásu kontemplativní modlitby a představit české vydání jedné ze svých knih přijel počátkem roku do Prahy ředitel Světového společenství pro křesťanskou meditaci…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay