HOMILIE: Naše svědomí má přilnout k Bohu

Vydání: 2019/18 Podpořte rodiny, znělo Prahou, 30.4.2019

Třetí neděle velikonoční je první ze čtyř „obyčejných“ velikonočních nedělí (mezi Oktávem a Nanebevstoupením), kdy můžeme zvlášť rozvinout rozjímání, co by Kristovo zmrtvýchvstání mělo pro nás znamenat a jak by se mělo v našem životě projevit, co by tedy mělo být onou velikonoční proměnou našeho nitra a života. K tomu nám mohou pomoci – každé svým způsobem – všechna tři dnešní biblická čtení.

První z nich, ze Skutků apoštolů, nás přenáší do nejranější doby církve. Apoštolové s velkým úspěchem hlásají radostnou zvěst o Kristově zmrtvýchvstání a jeho Boží moc, předávaná křtem a živená eucharistií, si velmi rychle podmaňuje srdce lidí, činí z nich křesťany a proměňuje je k lepšímu. To se nelíbí židovským představitelům, zejména velekněžím, kteří chtějí apoštoly umlčet. Opakovaně je vězní a zakazují jim učit. Petr při jednom takovém výslechu pronese známá slova „více je třeba poslouchat Boha než lidi“.

A možná právě v nich můžeme spatřovat jedno z nejvýraznějších znamení velikonoční proměny lidského nitra: poslouchat Boha více než lidi. V prvé řadě se tato schopnost vztahuje k poslušnosti druhých lidí, zvlášť takových, kteří nám s použitím síly chtějí vnutit něco, co by bylo zlé a proti evangeliu, co by bylo proti našemu (křesťanskému) svědomí. Tehdy je jednoznačně třeba poslouchat více Boha než je a vzepřít se takovému tlaku. Petrova slova se ale vztahují i k nám samotným, k poslušnosti sebe. Naše vlastní svědomí, ač se vždy nakonec musíme rozhodnout právě podle něj, není totiž ještě absolutní normou správnosti. Tou je Bůh, Kristus, jeho příklad a jeho učení, evangelium, k němuž by naše svědomí mělo přilnout a z něj čerpat. Naše svědomí se totiž může také mýlit, je narušené hříchem a slabostí, často velmi pokřivené. Je třeba je kultivovat, a to právě živou vírou, setkáváním se s Pánem Ježíšem a poznáváním jeho evangelia (a také učení církve ve věcech víry a mravů). Pak máme naději, že nám svědomí bude správně ukazovat, co je dobré a co je zlé, co je Boží a co ďábelské, anebo třeba jen příliš lidské.

Proto právě proměna k touze poslouchat více Boha než druhé a než sebe samé je znamením velikonoční proměny našeho nitra. Je to vlastně proměna od otroctví ke svobodě: od otrocké heteronomie (kdy normou mravnosti se stane mínění a tlak druhých) a pyšné a neméně zotročující autonomie (kdy se člověk sám sobě staneme jediným zákonem) ke skutečné svobodě, kterou najdeme jedině v živé a žité theonomii (kdy se naším zákonem stane sám dobrý Bůh). Tato postupná proměna je pak také onou cestou od slabšího „mít rád“ k silnějšímu „milovat Krista“, jak naznačuje slovní hříčka v dnešním evangeliu (v řečtině totiž rozhovor Krista s Petrem obsahuje právě tuto „hru“ slov), a cestou k vidění Boha a radostnému klanění se Bohu, jak čteme ve čtení druhém.

P. JAN HOUKAL
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 14 31. března – 6. dubna 2020

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

celý článek


Zjišťujeme, že svět je křehký

To, co žijeme nyní, může být jen malá ochutnávka krize, kterou může vyvolat změna klimatu – upozorňuje lucemburský arcibiskup JEAN-CLAUDE HOLLERICH SJ, předseda Komise…

celý článek


Jak slavit v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay