HOMILIE: Mám Boha na prvním místě?

Vydání: 2019/36 Do školy s požehnáním, 3.9.2019

Tak nějak zní jedna z častých otázek, které si – zpravidla při zpytování svědomí – klademe, a je tomu tak určitě dobře. Však dnešní slova Pána Ježíše o kladení všech a všeho až „na druhé místo“ k něčemu takovému přímo vybízejí. Je ale dobré nepřeslechnout, že v evangeliu na to bezprostředně navazuje výzva ke každodennímu nesení kříže, příklad rozumného stavitele, který se snaží, aby jeho stavba obstála, a krále, který ještě před bojem spočítá své síly, a vše končí další výzvou – ke zřeknutí se všeho, co máme. Navíc byl evangelijní úryvek v bohoslužbě slova předznamenán čtením z knihy Moudrosti hovořícím o tom, že záchranou člověka je naučit se moudrosti Boží, převyšující tu lidskou. To vše naznačuje, abychom otázku po Božím prvenství v našem životě uchopili přeci jen poněkud hlouběji než jen ve smyslu prvenství v dlouhé řadě všeho ostatního, kde všichni a všechno jsou sice až druzí, třetí, pátí anebo klidně stotřicátí, ale pořád ve stejné řadě.

Boží prvenství je jiného řádu. Neznamená jen být prvním ve smyslu prvním v řadě, nejpřednějším či nejdůležitějším – byť i tím pochopitelně je –, ale znamená prvenství, které proniká a určuje vše ostatní, prvenství ve smyslu počátku, základu a cíle všeho ostatního, co jsme a čím žijeme. Znamená, že Bůh – Pán Ježíš – se stane základní silou našeho života, vztahem, který vše proniká a určuje. Dobro, jímž Bůh je a které se v Kristu stalo člověkem a které převyšuje vše lidské, se tak stane jediným kritériem našeho života, evangelium, věčné vyslovení Boží dobroty, základní normou všeho našeho jednání i smýšlení.

Kdyby tomu tak bylo, byli bychom denně schopni na sebe brát a nést svůj kříž, denně z lásky pro druhé ztrácet a obětovat se, v prospěch druhých se zříkat všeho, co máme. Po vzoru Kristově a podle slov evangelia. Pak by nám také ani na mysl nepřišlo, že láska k druhým, zvlášť k těm nejbližším, by byla v protikladu k té k Bohu, protože milovat Boha by znamenalo milovat a činit dobro, které se vždy a všem dává.

Jenže ono tomu tak s námi povětšinou ani zdaleka není. Možná i proto se ve svém zpytování svědomí často soustředíme jen na nějaké numerické pořadí Boha v podobě otázek, kdy jsme čemu dali přednost – kdy Bohu, a kdy lidem. Není to sice špatně, ale je to málo. Pán Ježíš od nás chce víc: chce skutečné Boží prvenství. Jen tak totiž máme naději obstát i v těch nejobtížnějších situacích a životních bojích.

Takové prvenství je ovšem darem Boží moudrosti, o který musíme prosit, darem, který se získává jen skutečným přátelstvím s Kristem, Moudrostí samou…

P. JAN HOUKAL


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay