26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

HOMILIE: Ježíš se za nás zaručil. Jednou provždy

8. 1. 2019

|
Tisk
|

Svátkem Křtu Páně završujeme intenzivní období vánočních slavností oslavujících velikost lásky Boha, který sestoupil mezi nás a doslova se jedním z nás i stal. Toto Boží ztotožnění se s námi však jde ještě dál: Ježíš se kvůli člověku staví do společného zástupu s ostatními hříšníky, ač on sám se pro zlo nikdy ani na vteřinku nerozhodl a byl tak uchráněn hříchu, i když se ho ďábel snažil svést.

Vydání: 2019/2 Tři králové vyrazili do ulic, 8.1.2019


Kristův křest nás vede k zamyšlení, kam až je schopná Boží láska ke stvoření a ke „svému“ člověku zajít – jak neustále posouvá hranice, jen aby nám lidem byla blíž. Janův křest je jen dalším logicky nezbytným krokem. Znovu jako by se nás dotknul advent – Izaiášova vize zmiňovaná prvním čtením znovu připomíná nutnost odstraňovat překážky, které mezi lidmi vybudovaly jejich vlastní hříchy. Pýcha člověka, jež namlouvá světu i sobě, že záleží jen na něm, na jeho síle, odvaze, vědění, na majetku a v dnešní době i na společenských a politických kontaktech a mediální „zručnosti“, jež dovede i z titěrného „úspěchu“ udělat hnedle velkou „událost“ – to vše v něm samém zcela spolehlivě ničí lásku, přátelství a vědomí sounáležitosti. A spolehlivě tak zamlžuje či dokonce znevěrohodňuje Cíl, ke kterému má člověk putovat, aby prožil naplněný život. Takoví křiklouni jsou vždy nejvíc slyšet – jejich prázdná slova plní první stránky novin a v posledním čase se s nimi setkáváme nejenom za pultíky na politických shromážděních, ale bohužel i na místech, odkud má být hlásáno slovo Boží.
Ježíš se nezařadil do zástupu „spravedlivých“, kteří nepochybně byli u řeky Jordánu také a dívali se skrz prsty na onu chátru, kterým však už Jan stačil změnit život, když ukázal, že z každé bídy skutečně vede cesta. Ježíš na Janovo charismatické dílo navázal celým svým životem. Ukázal, jak důležitá je spolupráce na oné Pánově vinici, na kterou byli oba posláni, každý sice s odlišným, přesto však nezastupitelným úkolem. U Jordánu nestáli proti sobě dva konkurenti, ale dva skuteční bratři. To je důležité memento, ze kterého by inspiraci měla čerpat především naše domácí církev, když se v ní dnes bohužel stále zřetelněji prosazuje autoritativní rozměr síly místo bratrské sounáležitosti a vědomí, že jde stále o jedno: aby člověk nalezl sebe sama, své štěstí, naplnění a spásu v Bohu, protože jiné cesty není...
Ježíšova oběť lásky na kříži změnila všechno. Na břehu Jordánu se z lásky a zcela dobrovolně ztotožnil se slabostmi všech lidských pokolení – a chladná logika světa ho za to právem odsoudila a pověsila na dřevo kříže. A přesto dnešní lidé, včetně křesťanů, stále znovu a znovu jednají „rozumně“ podle svého zdání: snaží se nadbíhat zlu a vyjednávat s ním, názorově podléhat ukřičené většině, mít snahu zavděčit se jí nebo uzavírat různá hříšná spojenectví s elitami tohoto světa, jen aby si pojistili jakousi mlhavou budoucnost. I s touhle lidskou bídou dneška se Ježíš u Jordánu ztotožnil. Nabídl cestu, kterou je On sám. Zaručil se za nás totiž jednou provždy.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou