Homilie: Ježíš nás zve k opravdovému křesťanství plnému ohně

Vydání: 2016/33 Olympiáda pod Ježíšovou náručí, 12.8.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíš si tedy přeje, aby se jeho oheň plně rozhořel, aby brzy došlo k rozlišení duchů, aby se věřící shromáždili v jeho církvi a aby jejich přesvědčivá víra nebyla zeslabena vlažností některých nebo dokonce potlačena nepřáteli. O jeho slovech uvažoval např. Vincent van Gogh takto: „Kdo má v sobě a ve své duši oheň, nemůže jej schovat pod poklici; proto člověk raději hoří, než aby jen doutnal.“ Malíř měl jistě na mysli nejen vřelý vztah k umění, ale i opravdovou víru opřenou o zvěst evangelia.

Je naše víra natolik silná, že obstojí před pokušeními doby, před výsměchem okolí nebo před naléhavými obtížemi denního života? Má se podobat ohni, který jasně hoří i v temných chvílích, kdy se místo rozhodného postoje nabízejí levné kompromisy, které ovšem zeslabují církev i její svědectví. Nepropadejme iluzi, že vytoužený pokoj přijde na zem bez našeho přispění, bez naší jasně projevené víry. Hledání Božího království a jeho spravedlnosti vyžaduje naši aktivní spolupráci, jak to přečasto dosvědčují životy vyznavačů, mužů a žen, kteří pro Boží věc obětovali nejen majetek a zdraví, ale často i život. Ježíš mluví ne o laciném pokoji, ale o rozdělení lidí dokonce v jednom domě a navazuje na starozákonního Micheáše (7,6): „Každý má nepřátele ve vlastním domě.“ Prorok si tehdy stěžoval na rozdělení uvnitř Izraele a situace se zhoršila příchodem a působením Ježíše Krista: „Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě.“

Pán daruje své církvi oheň Ducha, který umožňuje sjednocení a vzájemné porozumění věřících, které pak vede ke spolupráci ve všem dobrém a spravedlivém: to je opravdový pokoj slíbený těm, kteří Boha opravdově milují, respektují plně jeho zákon a pomáhají uskutečňovat jeho vůli. Překonávají různá pokušení a odmítají jakékoli změkčování Desatera, jak k němu v současnosti u vlažné víry může v podobě tzv. „salámové morálky“ docházet (když se z mravních ustanovení vybírá jen to, co se momentálně hodí). Ježíš požaduje to, o čem mluví v předchozích odstavcích Lukášovy zvěsti: odsuzuje snahy pohanů, kteří se snaží odvrátit křesťany od víry, a prohlašuje: „Kdo je váš poklad, tam je i vaše srdce!“

A co je tedy naším pokladem, o nějž usilujeme? Je-li naším zájmem šíření víry a upevnění vlastní křesťanské obce, pak musíme nutně počítat i s neporozuměním okolí, dokonce i ve vlastní rodině, se snahou přemluvit nás k tomu, čemu se říká „užívání života“, nebo s nabídkou levnější religiozity, ať k nám přišla z východu nebo západu. Boží vůle se má naplno uskutečnit v nebi i na zemi, také s naší pomocí. Ježíš přišel, aby nás k tomu vyzval.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay