HOMILIE: Ježíš nás vybízí k inventuře zvyků

Vydání: 2021/35 Církev prosí za Afghánistán, 24.8.2021

Každá oslava, i oslava té nejvznešenější myšlenky, mívá rozměr, na který se dá sáhnout. Tím zpravidla bývá jídlo. Oslavy mívají rozměr duchovní a mívají také rozměr, který můžeme označit jako hmotný. Lidem jde o to, aby vytvořili společenství – ať už společenství myšlenky, anebo společenství stolu.

Každé společenství se řídí pravidly. Ta mají pomáhat, aby se dané společenství rozvíjelo a rostlo. V evangeliu slyšíme, jak Ježíš kritizuje pravidla, která se dostala do náboženské praxe Izraele z vůle člověka. Tato pravidla nepomáhala k růstu společenství, naopak společnost štěpila a ubližovala jí.

Bude dobré použít přirovnání, které nám pomůže pochopit Ježíšova slova. Každá řeka má koryto a břehy. Břehy jsou potřeba. Pomáhají k tomu, aby řeka fungovala, jak má, aby přiváděla vodu a zavlažovala, aby se po ní dalo plavit, aby byla užitečná, ale také bezpečná. O břehy je potřeba se starat, je potřeba je zpevňovat. V okamžiku, kdy to opomeneme, hrozí záplavy a povodně. A co říční koryto? I o to je potřeba se starat, je potřeba je prohlubovat, čistit od nánosů a naplavenin. Jinak řeka nebude splavná, postupně se zanese a stane se z ní bažina. V bažině se život nerozvíjí, naopak bažina život ohrožuje.

Řeka tedy potřebuje péči a naše lidské společenství potřebuje pravidla. Ovšem pravidla vedoucí k rozvoji osob i společenství.

„Podání předků“ funguje i dnes. A funguje v našich životech, aniž bychom si to uvědomovali. Všichni známe výzvy: „Musíš se chovat takhle! To se tak nedělá!“ Nebo: „Co by tomu řekli lidi!“

Vývojem se z lidských ustanovení stává to, čemu se říká diktát módy – aby člověk vypadal tak, jak se to očekává. Aby jeho chování bylo možné zařadit do „škatulky“. Tento způsob uvažování je zvlášť rozšířený mezi mladými, člověk musí být „in“ nebo jak se říká „cool“. Protože když není a nemá ten správný mobil nebo správné tričko se správnou značkou, řeknou mu: „Ty jsi mimo. Ty jsi out!“ Tyto tlaky bývají velmi silné a člověk musí být osobností, aby se dokázal vzepřít a nestal se otrokem tohoto diktátu.

Ježíš nás vybízí, abychom udělali inventuru zvyků, tradic a abychom si položili otázku: „Vím, proč zachovávám tuto určitou tradici? A pomáhá mi tato tradice být blíže Bohu a bližnímu, nebo je to naopak bariérou, která mě odděluje?“

ThLic. MAREK HLÁVKA, farář ve Veverské Bítýšce

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay