HOMILIE: Je možné jít za horizont smrti
Vydání: 2023/20 Zelenskyj u papeže, 16.5.2023
„Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe,“ říká Ježíš v nedělním evangeliu. Často to přejdeme jako zbožnou frázi. Ale Ježíš neříkal věci nadarmo. Co to znamená „oslavit Boha“? Můžeme vůbec my, slabí a hříšní lidé, oslavit
Boha?
Předně je třeba si přiznat, že k Boží slávě toho my, stvoření lidé, už moc nepřidáme. Jednak je Boží sláva úplně jiná liga, než jsme schopni si vůbec představit, a pak také toho nemáme moc, co by nám Bůh vlastně nedal. Ano, znám lidi, kteří si myslí, že k Boží slávě už chybí jen oni a jejich (v jejich očích) veledůležité dílo. Ovšem zde je třeba zmínit, že taková pýcha člověka Boha neozdobí. Jak tedy Boha oslavit?
Zkusím to jedním příkladem. V mém životě je jeden kněz, který mi mnohokrát hodně pomohl a vděčím mu opravdu za hodně. Nesčetněkrát mi obětavě zprostředkoval odpuštění mých hříchů, měl se mnou obdivuhodnou trpělivost a je pro mě vzorem poctivého kněžského života. Z Boží vůle se stal biskupem, ale přesto nepřestal být mým starším bratrem v kněžské službě. Jsem mu opravdu moc vděčný a rád bych mu jeho službu oplatil. Jenže jak? Vím, že asi nemá smysl svou vděčnost projevit na materiální rovině – musí se tedy výš. Modlím se za něj, aby ho Bůh nepřestával posilovat a obdarovávat – a nakonec mu přeji to nejcennější: aby byl po svém životě oslaven v Božím království. Oslava je tedy projevem vděčnosti. Myslím, že to platí o lidech i o Bohu.
Oslava je tedy snaha udělat někomu radost. Materiálně i nemateriálně. Sv. Irenej napsal, že Boží slávou je živý člověk. Samozřejmě tím myslel něco jiného, než že by Boha oslavoval kdejaký padouch překypující zdravím. Život je zde myšlen v jiném smyslu. Je to snaha udělat Bohu radost tím, že od něj přijmeme jeho dary: život, tělo, povolání, víru, schopnosti atd. A zde se dostáváme k tomu, že Boha skutečně můžeme oslavit. Vlastně podobně jako Ježíš. Přijmeme to, co nám Bůh dal, a ve vděčnosti mu to odevzdáme s tím, že se snažíme mu tím vším udělat radost.
Ovšem číhá na nás jedno nebezpečí, pokušení. Jak oslavit Boha, aniž by člověk oslavoval, předváděl a do popředí stavěl sebe? Oslava Boha je často tichá, nenápadná a ví o ní namnoze jen jeden člověk a Bůh. A je to tak dobře.
Oslava, vděčnost, radost – to jsou slova pro dnešní neděli. Jak oslavuju Boha já?
P. ROBERT BERGMAN, administrátor farnosti Spálené Poříčí
