HOMILIE: Být co nejblíže Pánu? Sestoupit ke všem

Vydání: 2021/38 František, poutník v srdci Evropy, 14.9.2021

Někdy tomu říkáme „jeden o koze, druhý o voze“. Tak nějak bychom mohli vyjádřit i to, co se odehrálo v evangelijním úryvku této neděle mezi Ježíšem a jeho učedníky. V čem tkví podstata toho nedorozumění?

Pasáž z Markova evangelia časově i tematicky následuje po události Ježíšova proměnění na hoře. Poté, co Ježíš prvně odhalil svým učedníkům, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, být zavržen, zabit a po třech dnech vstát z mrtvých (srov. Mk 8,31), se jim dává na hoře Tábor poznat ve své slávě a při sestupu z hory s nimi hovoří o tom, co znamená vstát z mrtvých (srov. Mk 9,9-10). K tématu svého utrpení a zmrtvýchvstání se opět vrací v úvodu této části evangelia. Mohli bychom skoro říci, že ačkoli učedníci dostali několikerý výklad i s názornou ukázkou, nic si z toho nevzali. Šlo jim to jedním uchem tam a druhým ven. Téma utrpení Božího spravedlivého, natož zmrtvýchvstání je doposud mimo rámec jejich představivosti.

Mimo rámec jejich představivosti ovšem není fakt, že tři z nich, tedy Petr, Jakub a Jan, zažili s Ježíšem něco mimořádného, nevšedního, posvátného, co ti druzí ne. Byli s ním tam na hoře, dostalo se jim vzácného zjevení a nového poznání. Možná se cítili být Ježíšovi blíž, nějak mimořádní, možná mají nějaký zvláštní úkol, nárok na výsadní postavení. A proto mezi nimi vzniká spor: kdo je lepší, kdo je důležitější, kdo usedne na přední místa. Spor v podstatě mocenský. Z toho, co jim Ježíš říkal, vůbec nic nepochopili a utekli k tomu, co je přehledné, srozumitelné a uspořádané – k debatám o vlastní důležitosti.

Nutno si přiznat, že my, Ježíšovi učedníci 21. století, stejně jako učedníci předchozích staletí, jsme na tom nejinak. Vytvářeli jsme si a vytváříme pořadníky důležitosti navenek vykazované nejrůznějšími odznaky: frčkami, insigniemi a tituly všeho druhu. Ježíš o téhle naší podivné potřebě ví. Ví, že jsme navzájem soupeřiví a chceme nad druhými vyniknout. Zároveň ale dává této naší touze smysluplný rozměr: „Kdo chce být první, ať je služebník všech.“ Podobně jako učedníci, kteří se na hoře setkali s Ježíšem ve slávě, sestoupili z hory do každodennosti, aby to, co zakusili „nahoře“, zúročili „dole“ v konkrétní službě svým bližním. To máme dělat také my. Čím více jsme poznali Ježíše v jeho slávě, tím hlouběji jsme voláni k tomu, abychom se stali služebníky všech.

A neplatí to jen o jednotlivcích, ale i o celku Božího lidu. To, že jsme se setkali s Pánem, že jsme jej poznali oslaveného a zmrtvýchvstalého, že máme víru, kterou naši bližní nesdílejí, nemá být zdrojem naší nadřazenosti a pocitu důležitosti ani touhy si zajistit nějaké privilegované či hájené postavení ve společnosti. Být co nejblíže Pánu v jeho slávě znamená zároveň co nejvíce sestoupit z hory dolů skutečně ke všem.

jáhen ONDŘEJ DOSKOČIL, koordinátor nemocničních kaplanů v českobudějovické diecézi




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay