HOMILIE: Blížíme se k Jeruzalému

Vydání: 2019/34 Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku, 20.8.2019

Jak postupně kráčíme liturgickým mezidobím – dobou, která zpřítomňuje ony podivuhodné tři roky Kristova veřejného působení –, pokračujeme systematicky i v četbě evangelijního svědectví. Jak tak činíme, letos podle Lukášova sepsání, stále častěji hledíme a pomaličku se spolu s Pánem Ježíšem blížíme směrem k Jeruzalému. Začínají tak stále častěji – a koncem liturgického roku to bude ještě častější – zaznívat témata jako kříž, utrpení nebo poslední soud.

A takový je právě i dnešní úryvek: Pán Ježíš v něm na teoretickou otázku „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“ odpovídá nejprve konkrétním apelem „usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi“ a následně připojí varování, že mnozí, kteří se cítili být Kristu blízkými („vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi v našich synagogách“), se na posledním soudu mohou velmi neblaze divit: nejenže oni sami nebudou přijati do Božího království a budou vyvrženi ven, kde je jen „pláč a skřípění zubů“, ale navíc poznají, že přednost byla dána těm, u nichž by to možná nejméně očekávali („přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu“).

Jistěže – prvotními adresáty tohoto varovného slova byli Izraelité, vždyť Pán Ježíš odpovídal cestou do Jeruzaléma, zjevně na otázku některého z pravověrných Židů.

Jim prvotně platilo varování, že sama příslušnost k vyvolenému národu, dokonce ani určitá známost s Pánem Ježíšem a snad i určitá sympatie k jeho učení a osobě ještě vůbec nemusí stačit. Cesta k věčnosti vede „těsnou branou“, branou rozhodnutí stát se skutečným Kristovým učedníkem, pokorně žít to, co Pán Ježíš (v těch synagogách) učil a říkal.

Protože jednou z charakteristik Božího slova je jeho univerzálnost, platí Kristovo varování nejen Izraelitům jeho doby kdesi v Judsku, ale je určeno všem, tedy i nám. Zvlášť pokud se cítíme být Pánu Ježíši nějak „blízkými“, a je celkem jedno, na jaké straně církevního spektra Kristových „blízkých“ to je – zda spíše mezi těmi, co mu jsou ve svých očích důvěrně „blízcí“ věrným a poctivým zachováváním Boží přítomností prosycených katolických tradic, anebo mezi těmi, co jsou přesvědčeni, že jsou Pánu „blízcí“ moderním a zdánlivě hlubším a opravdovějším pochopením smyslu křesťanství. Ti i ti, mnozí z nás, se totiž možná příliš nelišíme od tazatele z dnešního evangelia.

Všem nám tak Pán Ježíš varovně říká, že naším úkolem není teoretizovat o spáse těch druhých s přesvědčením, že my jsme ti správní, ale raději se máme s Boží pomocí snažit jít „těsnou branou“ mravního apelu evangelia – a k této cestě zvát svým slovem i příkladem Kristovy daleké i blízké… Na tom jediném záleží, od toho odvisí i náš věčný úděl.

P. JAN HOUKAL

 

 

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 15 7. – 13. dubna 2020

Biskupové: zapalte svíčku

Jako symbol sobotní velikonoční vigilie zapalme svíčku v okně – vyzývají biskupové. Zvou také ke konkrétní podpoře potřebných ve sbírce Charity ČR „Na vlně pomoci…

celý článek


Pokus o umlčení řeholí

V polovině dubna si připomínáme 70. výročí od akce K, kterou komunistický režim na desetiletí zásadně omezil řeholní život v Československu. Dvě vlny tohoto tažení…

celý článek


Srdce mě táhne ke studentům

Po čtyřech letech k 31. březnu skončil jako rektor Jihočeské univerzity TOMÁŠ MACHULA (48), bývalý děkan teologické fakulty. Jak prožíval uplynulé období, čemu se bude…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay