Vydání: 2011/5 Církev a média, 26.1.2011, Autor: Tomáš Kutil

Zřejmě už začátkem července se na mapě Afriky objeví nový stát. Obyvatelé jižní části Súdánu si totiž v referendu s největší pravděpodobností odhlasovali odtržení od severní části. Převážně křesťanský jih vytvoří samostatný státní útvar a oddělí se od muslimského severu. Dosavadní největší stát Afriky tím přestane existovat. Odtržení by ale hlavně mohlo definitivně ukončit vzájemné dlouholeté spory a násilnosti.

Oficiální výsledky referenda sice budou zveřejněny až na začátku února, ale všechna předběžná čísla ukazují jasně na odtržení a Jihosúdánci slaví. Například v jihosúdánské metropoli Džubě bylo z 30 tisíc dosud sečtených volebních lístků 96 procent hlasů pro samostatnost, tři procenta pro zachování územní celistvosti a jedno procento hlasů bylo neplatných. Podle komise pro referendum se účast v lidovém hlasování pohybovala kolem 83 procent ze čtyř milionů oprávněných voličů. Podmínkou platnosti referenda byla přitom účast šedesátiprocentní.

Budoucnost nebude jen růžová

Na regulérnost referenda dohlížela i místní katolická církev. K arcibiskupovi z města Džuba Paulinovi Lokudu Lorovi se připojil kardinál Wilfrid Napier a společně dohlíželi na jeho průběh. Kardinál Napier řekl po skončení hlasování médiím, že referendum je „historickým milníkem, jenž dovolí obyčejným lidem, kteří nejvíce trpěli hrůzami občanské války, kultivovat a rozvíjet vlastní důstojnost“. Do celkové euforie obyvatel jižního Súdánu ale zaznívá několik disharmonických tónů. Řada lidí si uvědomuje, že samostatnost s sebou nese i řadu komplikací. „Jakmile opadne euforie z nezávislosti, začnou si lidé pomalu uvědomovat problémy a obtíže,“ varuje biskup z El Obeid Macram Max Gassis. V jižním Súdánu je podle něj nejen nedostatek škol a nemocnic, ale i nedostatek obytných domů. Situaci podle něj zkomplikují tisíce Jihosúdánců, kteří ze země odešli a teď se nejspíše budou vracet. Biskup Gassis dokonce varuje před humanitární katastrofou, k níž podle něj může dojít velmi snadno. Podobné hlasy ale jsou zatím v jižním Súdánu spíše ojedinělé. Všichni se naopak soustředí na vyhlášení nezávislého státu, ke kterému by mělo dojít 9. července. Vybírá se proto z tisíce melodií ta pravá na státní hymnu a hledá se vhodný název státu. Z mnoha možností se zatím ukazují tři favorité – Nový Súdán, Nilská republika a biblické jméno pro tuto oblast – Kush. Jisté je zatím jen to, že hlavním městem se stane Džuba.

Krvavá historie

Súdán je zatím největším africkým státem, ve kterém žije přes 40 milionů obyvatel. Nachází se na jih od Sahary v oblasti tzv. Sahelu. Když se v roce 1956 země vymanila z koloniální nadvlády Velké Británie, téměř hned začaly spory mezi vládnoucím a bohatším severem a nespokojeným jihem. Tyto spory pak vedly k 17 let trvající občanské válce, kterou ukončil v roce 1972 mír v Addis Abebě. Mírová smlouva poskytla jižním oblastem určitou formu autonomie, která ale nebyla příliš dodržována. V roce 1983 se proto znovu začalo bojovat. V roce 1989 se vlády ujal generál Umar al-Bašír, který je u moci dodnes. Konflikt prozatím s konečnou platností uzavřelo až v roce 2005 podepsání další mírové smlouvy. Tato smlouva vyprší letos v červenci a jižní Súdán právě při té příležitosti vyhlásil nezávislost. Zatím se zdá, že mu nic nestojí v cestě.